Bezpečnost

A, práce s výbušninami

Třaskaviny:
Všechny manipulace a výrobu vysoce citlivých výbušnin(třaskavin) a nebezpečných pyrotechnických složí provádíme jen s malým množstvím těchto látek(pod 10g).
Před prací zásadně vypneme všechny tepelné zdroje, pokud možno tak i potenciálně nebezpečné elektrické spotřebiče.
Z okolí ostraníme ostatní nepotřebné chemikálie a na stole ponecháme jen minimální množství potřebných chemikálií, odstraníme také všechny přebytečné skleněné a kovové materiály(a všechny tlakové láhve!).

Proti případnému výbuchu se chráníme deskou z plexiskla, která je zachycena pružinami v rámu. Mimoto používáme ochrané pomůcky- ochraný štít na obličej a speciální rukavice(lze nahradit silnými koženými s gumovým potahem).

Pokud víme, že to co děláme je nebezpečné tak přizveme někoho, kdo se o vás v případě úrazu postará a dopředu ho seznámit, co má dělat (z vlastní zkušenosti není moc dobré požádat rodiče, protože ti většinou psychicky nevydrží, snaží se vám to rozmluvit, různě narušují pracovní pohodu líčením hrůzostrašných zážitků).

Pozor dáváme i na statickou elektřinu, která je nejčastější příčinou nežádoucí exploze. Pro zamezení výboje stat. elektřiny se snažíme omezit použití plastických hmot. Nepoužívejte kombinace plast-plast a kov-kov !
Deska pracovního stolu musí být dřevěná(a nelakovaná), nepoužíváme plastové podložky, před začátkem práce se dotkneme uzemněného předmětu(svedení výboje), nejlepší je vodivě spojit celou pracovní plochu se zemí .
Diskutabilní je také uchovánání citlivých třaskavin v plastových sáčcích, při jejich rozbalování a zacházení s nimi se velmi snadno vygeneruje statický výboj.

Při samotné manipulaci s vyrobenou nebezpečnou látkou ji nejprve znecitlivíme(obvykle stačí přídavek 20% vody).
Nekombinujeme s jinými látkami a nevytváříme neověřené kombinace(často známé případy, kdy si někdo řekne ,,smíchám támhleto s tímto a uvidím co to udělá" končí většinou hooodně špatně).

Vyrobené třaskaviny uchováváme v plastových nebo skleněných nádobkách. Pokud to povaha dané látky povoluje, uzavíráme nádobky smotkem vaty a teprve poté víčkem.
Vždy je dobré danou látku znecilivit přídavkem inertní kapaliny, záleží na povaze třaskaviny ale nejčastěji se používají alkoholy a voda. Před upotřebením pak stačí látku vysušit.

Trhaviny:
Práci s málo citlivými a bezpečnými výbušninami typu TNT, Ammonledkovými trhavinami a výbušninami, které detonují pouze rozbuškou nemusíme věnovat tak silnou ostražitost jako v případě třaskavin.
Např. prevenci statického výboje lze zcela zanedbat, protože tyto výbušniny jsou na takovéto výboje prakticky necitlivé. Obdobně můžeme ve větší míře používat elektrických a topných zařízení. Přímému plameni se raději vyhneme(vypnutý kahan).

Z ochraných pomůcek stačí ochranné brýle a gumové rukavice. Většina výbušnin jsou silně toxické látky a i když zamezíte přímému styku s kůží použitím rukavic, může se objevit otrava. Tyto otravy nastávají při manipulaci se sypkou látkou, ta se dosává ve formě prachu do vzduchu a proniká do dýchacích cest.
Z těchto důvodů je doporučováno použít respirační roušku nebo protiprachovou masku.
Jednou z nejjedovatějších výbušnin vůbec je Dinitrobenzen(zkratka DNB), jeho jedovatost se dokonce blíží alkalickým kyanidům. Nejčastější otravy nastávají stykem s nechráněnou kůží a při zahřívání ve vroucí vodě(těkavost).

V podstatě lze říci, že práce s takovýmito trhavinami je relativně bezpečná jako každá jiná, ale s určitým omezením.
Každou vyrobenou výbušninu musíte důkladně přečistit od vedlejších reakčních produktů a nesmí obsahovat stopy kyselin (v opačném případě je citlivost vyšší).
I když trhaviny detonují výhradně od rozbušky, mohou za určitých okolností detonovat i po zapálení. Stane se tak, je-li výbušnina umístěna v uzeävřeném prostoru. Po zapálení vzrustá tlak plynů a rychlost rozkladu se zvyšuje, při dosažení kritického tlaku může detonovat. Takovéto nebezpečí hrozí u snadno a rychlehořících trhavin (nitroglycerinové).

Podobně jako v případě třaskavin nemíchejte výbušniny s libovolnými látkami, mohou tak z původně necitlivých látek vznikat nebezpečné výbušné kombinace.
Za žádných okolností nikdy nemíchejte trhavinu s třaskavinou do jediné směsi !!

Uchovávat se doporučuje ve skleněných nádobkách(na některé plasty mohou výbušniny s nízkou t.t. působit jako rozpouštědla), zamezte styku s kovy!
Výbušniny jako Trinitrofenol, Trinitroresorcinol aj. mají kyselé vlastnosti a reagují s kovy za vzniku třaskavých sloučenin. Tyto výbušniny se nikdy nesmí dostat do přímého styku s kovy a solemi kovů.
Dusičnan amonný nesmí být v kontaktu s mědí.

Působení přímého slunečního světla neohrožuje stabilitu trhavin, může ale měnit jejich strukturu. Důsledkem může být změna barvy, většinou bez změny ostatních vlastností.

Některá bezpečnostní omezení pro práci s trhavinami:

citlivé krystalické výbušniny(Pentrit, Hexogen, Oktogen...):
- nelisujte za vysokých tlaků, raději uchovávejte znecitlivěné 20% vody
nitroglycerinové trhaviny(Perunit,Danubit,Infernit...)
- nevystavujte větším mechanickým nárazům, náložky nerozdělujte nožem

pikrátové trhaviny(obsahující Trinitrofenol)
- nesmí přijít do styku s kovy a alkalickými látkami, vzniklé pikráty jsou velmi nebezpečné, nejvíce soli Pb,Cu, Fe
ammonledkové trhaviny
- nepoužívejte v přítomnosti Cu, neplňte do bronzových obalů

B, práce s ostatními chemikáliemi

Kapalné hořlaviny:
Zápalnost org. rozpouštědel se charakterizuje bodem vzplanutí, je to nejnižší teplota při níž vznikne tolik par ve směsi se vzduchem, že se vznítí a opět zhasne.

Hořlaviny rozdělujeme podle bodu vzplanutí do 3 tříd:
1.třída: bod vzplanutí pod 21 C(ether, aceton, benzen, ethanol, toluen, benzín)
2.třída: bod vzplanutí 21-65 C(petrolej, butanol, kyselina octová)
3.třída: bod vzplanutí 65-125 C(topné oleje, anilin).

Známou vlastností rozpouštědel je jejich těkavost, jde o specifickou vlastnost umožňující přechod z kapalného do plynného stavu. Obvykle platí, že čím nižší teplota varu rozpouštědla , tím větší je jeho těkavost.
Většina rozpouštědel jsou snadno zápalné látky a jejich páry tvoří se vzduchem výbušnou směs.
V určitém rozmezí koncentrací par ve vzduchu dochází působením plamene k explozi par rozpouštědla.
Směs par rozpouštědla se vzduchem nevybuchuje při každé koncentraci, ale jen v určitém rozmezí koncentrací. Toto rozmezí je ohraničeno dolní a horní mezí výbušnosti, nazývá se interval výbušnosti.
Je-li koncentrace par ve vzduchu nižší než dolní mez výbušnosti, dojde pouze k zapálení rozpouštěla(výbuch se nekoná). Je-li koncentrace par ve vzduchu vyšší než horní mez, pak k výbuchu také nedojde, směs je jen hořlavá.
Hořlavina je tím nebezpečnější, čím je nižší bod vzplanutí, dolní mez a interval výbušnosti větší.

Hořlavina b.varu
( C) b.vzplanutí
( C) dolní mez výbušnosti horní mez výbušnosti Interval výbušnosti
Aceton 56,3 -18 1,7 14,8 13,1
Acetaldehyd 20,4 -27 3,8 57 53,2
Benzen 80,1 -12 1,0 9,2 8,2
Benzín 72 +2 2,1 5,2 3,1
Ethanol 78,3 +13 3,2 19 15,8
Ether(diethyl) 34,6 -41 1,0 48 47,0
Methanol 64,7 +10 5,5 36,2 30,7
Sirouhlík 46,2 -30 1 50 49,0
Toluen 110,6 +4 1,1 7 5,9

Páry hořlavin mají vyšší hustotu než vzduch a hromadí se při zemi, páry se šíří po ploše a mohou i na velkou vzdálenost vzplanout.

Pracovat s nimi musíme v digestoři, v dobře větrané místnosti nebo venku. Při manipulaci(např. přelévání) musíme v blízkosti vypnout všechny zdroje otevřeného plamene(kahany, oheň v kamnech, plynové spotřebiče, cigarety), pozor dáváme také na žhavé předměty(elektrické vytápění odporovou spirálou, rožhavený el.vařič) nezapínáme ani nevypínáme el.spotřebiče(přeskok jiskry).




Spolu nemísitelné látky:

Některé chemikálie mohou spolu reagovat za vzniku jedovatých nebo výbušných sloučenin a pokud nejsou použity pro záměrnou a kontrolovanou reakci, může dojít k nebezpečné reakci nebo znehodnocení látek. Rozhodně se nesmí tyto látky bezdůvodně spolu mísit nebo dokonce takovéto směsi uchovávat.

Nebezpečné kombinace chemikálií:

látky které spolu nesmí reagovat reakce
Acetylen halogeny(F,Cl,Br,I), měď, stříbro, rtuť nebezpečí výbuchu, extrémně citlivé třaskaviny
Aktivní uhlí chlórové vápno, chlornany nebezpečí požáru a výbuchu
Amoniak chlórové vápno nestabilní sloučeniny
Amonné soli chlorečnany, manganistany nestabilní třaskaviny
Azid sodný olovnaté, měďnaté, stříbrné, rtuťnaté a jiné těžké kovy, koncentrované kyseliny citlivé třaskaviny, HN3(velmi nebezpečné)!

Azid sodný olovnaté, měďnaté, stříbrné, rtuťnaté a jiné těžké kovy, koncentrované kyseliny citlivé třaskaviny, HN3(velmi nebezpečné)!
Ethery sluneční světlo, peroxid vodíku v obou případech vznik výbušných peroxidů
Glycerin manganistany samozápalná směs
Chlorečnany a
chloristany síra, fosfor, cukr, škrob,
organické látky, glycerin,
práškové kovy, zápalné a výbušné směsi
Chlórové vápno oleje, organické látky nebezpečí samovznícení
Jód acetylen, amoniak extrémně citlivé třaskaviny
Kyselina dusičná glycerin, alkoholy, cukry a škroby, fenol, éther, alkoholy aj.org.látky výbušné sloučeniny, vznik požáru nebo výbuchu
Kyselina octová chromany, dichromany, kyselina dusičná, peroxidy, manganistany rozklad a následné nebezpečí výbuchu
Kyselina sírová konc. chlorečnany, chloristany, manganistany výbušné oxidy, následuje samovolný výbuch
Kyanidy, žlutá krevní sůl kyseliny vznik Kyanovodíku
Kyselina šťavelová stříbro, rtuť třaskaviny
Manganistany amonné soli !,glycerin, oleje, organické látky, kys.sírová exploze, samovolné vznícení
Peroxid vodíku organické látky (aminy,alkoholy, ketony), kyselina octová, práškové kovy, zápalné látky nebezpečné a samozápalné třaskaviny, nebezpečí požáru
Uhlovodíky (silice, benzen) halogeny(F,Cl,Br,I) samozápalné