Saturday, 16 February 2008
Síla a účinnost výbušnin
Sílu a účinek trhavin lze hodnotit podle několika hledisek,musíme se proto rozhodnout k jakému učelu trhavinu chceme použít.Pro základní rozlišení budeme uvažovat použítí :1.pro nálože uzavřené(tedy v uzavřeném prostoru,např.vrty v dolech,skále,ve zdi apod.)2.pro nálože volně přiližené(příložné nálože bez utěsnění,např pro trhání zdiva,ocele,kolejnic apod.)3.Speciální nálože (průbojné nálože s kovovou vložkou pro destrukci silných ocelových prvků a pancířů, počinové nálože..)Pro první skupinu,tedy pro uzavřené nálože lze použít nejlevnějších a také nejslabších výbušnin.Jsou to DAP trhaviny,Dynamony,Amonity,slabší Dynamity,černý prach…Není nutné používat nejsilnějších výbušniny,už jen proto,že jsou několikanásobně dražšší a účinek je ve vrtu téměř shodný s levnými amonledkovými trhavinami. Samozřejmě,že čím je objekt trvrdší,tím silnější musíme použít trhavinu.Pro toto použití jsou rozhodující výsledky pracovní schopnosti.Pro zkoušení pracovní schopnosti se používá 2 metod,které simulují účinek v uzavřeném prostoru :
A, Trauzlova zkouška
Vzorek zkoušené výbušniny o hmotnosti 10,0 g se nasype do fólie,vloží se rozbuška a ,,nabije" do dutiny olověného válce o šířce 200mm a výšce 200mm. Náložka se utěsní pískem a odpálí. Po výbuchu se změří objem výdutě v mililitrech a tento objem se pokládá za ukazatel účinku výbušniny.
Hodnoty některých jednosložkových výbušnin :
Trhavina : Výduť (ml)
Pentaerythrittetranitrat (Pentrit), PETN 500
2,4,6-Trinitrotoluen (Tritol), TNT 290
Cyklotrimethylentrinitramin(Hexogen),RDX 480
Trinitrát celulózy(Střelná bavlna), CP1 410
2,4,6-Trinitrofenol(kyselina Pikrová), TNPh 305
Glyceroltrinitrát(Nitroglycerin), NG 560
Hodnoty některých směsných trhavin :
Trhavina : Výduť (ml)
DAP 1 320
Dynamit 1 425
Semtex 1A 325
Ammonit 6 380
Černý prach 100
B, Balistický moždíř (relativní pracovní schopnost)
10 g zkoušené výbušniny se adjustuje rozbuškou a přivede k výbuchu v ocelové výbušné komoře balistického moždíře.Ocelová zátka,kterou moždíř uzavírá, se detonací trhaviny vymete a moždíř v kyvadlovém závěsu se vychýlí na druhou stranu.Míra výchylky moždíře je hodnotou relativní pracovní schopnosti,tzv.RPS.Zkouška je relativní a její výsledek se neuvádí v mechanických jednotkách,nýbrž v relativním čísle ke standardní trhavině.Standardní trhavinou je zpravidla trhací želatina(93% Nglycerinu / 7% CP2), její RPS=100, hodnoty ostatních trhavin se uvádí procentem tohoto základního údaje.
Hodnoty RPS některých výbušnin :
Pro příložné nálože musíme použít takovou trhavinu,která má vysokou brisanci (tříštivost) ,detonační rychlost a hustotu.Těmto kritériím vyhovuje většina plastických a lisovaných a litých trhaviny. Samozřejmě, že pokud budete trhat strom příložnou náloží můžete použít obyčejnou DAP-ku, ale na přeražení kolejnice byste jí spotřebovali aspoň 2,5 kila a ani to by nestačilo(s TNT-éčkem 150g).Nejlépe vyhovuje většina brisantních výbušnin v lisovaném nebo taveném stavu ,ze směsí pak:-plastické na bázi NGlycerinu (Dynamit,Perunit,Danubit,Infernit),-plastické na bázi Pentritu (C4 , Semtexy ) ,Hexogenu (T4, Hexoplast),-lisované ze směsi dusičnanu amonného s RDX,PETN,TNT apod. se zastoupením brisantní trhaviny min.30%.Pro jejich použití jsou rozhodující výsledky brisance a detonační rychlosti:
Stanovení brisance
Teoreticky můžete hodnotu brizance vypočítat ,znáte-li detonační rychlost ,hustotu a energii dané výbušniny podle vzorce :
B= D.
Á.E
D: detonační rychlost v km/s
Á : hustota v g/cm3E : energie v kcal / kg
Výpočet je zatížen značnou chybou a odchylka se pohybuje kolem 20%.Vzorec také nerespektuje individuální vlastnosti výbušnin, v praxi se raději používá reálné zkoušky tříštivého působení na podložku dle Hessa ,nebo Kasta.
Brisanční zkouška podle Hesse :
Na základní ocelovou desku se postaví dva olověné válečky o výšce 30mm ,popřípadě jeden váleček vysoký 60mm.
Průměr válečků je 40mm. Na tyto olověné válečky se umístí ocelová destička a na ni 50g zkoušené trhaviny tak ,aby osa nálože procházela osou olověných válečků.Nálož se odpálí rozbuškou č.8. Výbuchem se válečky stlačí a hodnota celkového stlačení se uvádí v mm jako brisance podle Hesse. Některé výbušniny (RDX, PETN) jsou natolik brisantní, že válečky stlačí úplně
- v takovém případě se použije pouze 25g náložka .I přesto jsou hodnoty vyšší než u běžných trhavin s 50g náloží.
Hodnoty brisance podle Hesse:
Trhavina : Brisance (mm)
Trinitrotoluen 16
Trinitrofenol 17
Ammonit 6 14
Dynamit 1 21
Semtex 1A 26,1 /50g 19,1 /25g
Hodnoty jsou měřeny v hustotě charakterisické pro danou výbušninu - volně sypané trhaviny při hustotě 1,0 a ostatní ve své charakteristické hustotě( polo-a plastické trhaviny nelze upravit na hust.1,0).TNT a TNFenol je ve volně sypaném stavu při hustotě 1,0 ,Dynamit a Semtex při 1,45. Na první pohled by se tedy mohlo zdát,že takový Dynamit je brisantnější než TNFenol, ale když použijeme slisovaný, nebo tavený TNFenol bude brisance mnohem vyšší než u Dynamitu, z toho plyne ,že brisance závisí na hustotě.
A, Trauzlova zkouška
Vzorek zkoušené výbušniny o hmotnosti 10,0 g se nasype do fólie,vloží se rozbuška a ,,nabije" do dutiny olověného válce o šířce 200mm a výšce 200mm. Náložka se utěsní pískem a odpálí. Po výbuchu se změří objem výdutě v mililitrech a tento objem se pokládá za ukazatel účinku výbušniny.
Hodnoty některých jednosložkových výbušnin :
Trhavina : Výduť (ml)
Pentaerythrittetranitrat (Pentrit), PETN 500
2,4,6-Trinitrotoluen (Tritol), TNT 290
Cyklotrimethylentrinitramin(Hexogen),RDX 480
Trinitrát celulózy(Střelná bavlna), CP1 410
2,4,6-Trinitrofenol(kyselina Pikrová), TNPh 305
Glyceroltrinitrát(Nitroglycerin), NG 560
Hodnoty některých směsných trhavin :
Trhavina : Výduť (ml)
DAP 1 320
Dynamit 1 425
Semtex 1A 325
Ammonit 6 380
Černý prach 100
B, Balistický moždíř (relativní pracovní schopnost)
10 g zkoušené výbušniny se adjustuje rozbuškou a přivede k výbuchu v ocelové výbušné komoře balistického moždíře.Ocelová zátka,kterou moždíř uzavírá, se detonací trhaviny vymete a moždíř v kyvadlovém závěsu se vychýlí na druhou stranu.Míra výchylky moždíře je hodnotou relativní pracovní schopnosti,tzv.RPS.Zkouška je relativní a její výsledek se neuvádí v mechanických jednotkách,nýbrž v relativním čísle ke standardní trhavině.Standardní trhavinou je zpravidla trhací želatina(93% Nglycerinu / 7% CP2), její RPS=100, hodnoty ostatních trhavin se uvádí procentem tohoto základního údaje.
Hodnoty RPS některých výbušnin :
Pro příložné nálože musíme použít takovou trhavinu,která má vysokou brisanci (tříštivost) ,detonační rychlost a hustotu.Těmto kritériím vyhovuje většina plastických a lisovaných a litých trhaviny. Samozřejmě, že pokud budete trhat strom příložnou náloží můžete použít obyčejnou DAP-ku, ale na přeražení kolejnice byste jí spotřebovali aspoň 2,5 kila a ani to by nestačilo(s TNT-éčkem 150g).Nejlépe vyhovuje většina brisantních výbušnin v lisovaném nebo taveném stavu ,ze směsí pak:-plastické na bázi NGlycerinu (Dynamit,Perunit,Danubit,Infernit),-plastické na bázi Pentritu (C4 , Semtexy ) ,Hexogenu (T4, Hexoplast),-lisované ze směsi dusičnanu amonného s RDX,PETN,TNT apod. se zastoupením brisantní trhaviny min.30%.Pro jejich použití jsou rozhodující výsledky brisance a detonační rychlosti:
Stanovení brisance
Teoreticky můžete hodnotu brizance vypočítat ,znáte-li detonační rychlost ,hustotu a energii dané výbušniny podle vzorce :
B= D.
Á.E
D: detonační rychlost v km/s
Á : hustota v g/cm3E : energie v kcal / kg
Výpočet je zatížen značnou chybou a odchylka se pohybuje kolem 20%.Vzorec také nerespektuje individuální vlastnosti výbušnin, v praxi se raději používá reálné zkoušky tříštivého působení na podložku dle Hessa ,nebo Kasta.
Brisanční zkouška podle Hesse :
Na základní ocelovou desku se postaví dva olověné válečky o výšce 30mm ,popřípadě jeden váleček vysoký 60mm.
Průměr válečků je 40mm. Na tyto olověné válečky se umístí ocelová destička a na ni 50g zkoušené trhaviny tak ,aby osa nálože procházela osou olověných válečků.Nálož se odpálí rozbuškou č.8. Výbuchem se válečky stlačí a hodnota celkového stlačení se uvádí v mm jako brisance podle Hesse. Některé výbušniny (RDX, PETN) jsou natolik brisantní, že válečky stlačí úplně
- v takovém případě se použije pouze 25g náložka .I přesto jsou hodnoty vyšší než u běžných trhavin s 50g náloží.
Hodnoty brisance podle Hesse:
Trhavina : Brisance (mm)
Trinitrotoluen 16
Trinitrofenol 17
Ammonit 6 14
Dynamit 1 21
Semtex 1A 26,1 /50g 19,1 /25g
Hodnoty jsou měřeny v hustotě charakterisické pro danou výbušninu - volně sypané trhaviny při hustotě 1,0 a ostatní ve své charakteristické hustotě( polo-a plastické trhaviny nelze upravit na hust.1,0).TNT a TNFenol je ve volně sypaném stavu při hustotě 1,0 ,Dynamit a Semtex při 1,45. Na první pohled by se tedy mohlo zdát,že takový Dynamit je brisantnější než TNFenol, ale když použijeme slisovaný, nebo tavený TNFenol bude brisance mnohem vyšší než u Dynamitu, z toho plyne ,že brisance závisí na hustotě.
Napalm
Standartní napalm je benzín ztužený pomocí hlinitých solí kyseliny palmitové, olejové a naftenové.Na zgelovatění se také používá stearanu hlinitého,v nouzi mýdlového prášku.V Rusku se používal metakrylát.
Napalm je snadno zápalný gel,klidně hoří jasným ,čadivým plamenem,při hořaní se roztéká a stéká do prohlubní a štěrbin.Plave na vodě,hořlavé předměty zapaluje a propaluje.Nemůže protavit kovy ani jiné nehořlavé předměty.
Doba hoření rozteklého napalmu je 1-1,5 minuty.Větší kusy hoří 5-8 minut.Teplota při hoření dosahuje 800°C.
Super napalm a Pyrogel obsahují ztužený benzín,práškový hořčík s asfaltem a naftou. Je to lepkavá,těstovitá hmota,tmavě šedá. Po zapálení nejprve vyhoří benzín,pak benzín s Mg jasně bílými záblesky,vytváří se struska MgO,která se rozpaluje do bílého žáru. Teplota dosahuje 1900°C.Tyto typy napalmu propálí tenký plech do síly 2 mm.Mohou obsahovat přídavek Na slitin-samovolně se zapalují na vzduchu,Peroxidy-samozápalné ,směs vybuchuje.Pro zvýšení propalovacího účinku se kombinují s termity,Al,Mg.
Výroba :
Jediné co potřebujeme vyrobit je ztužovadlo .Pokud se vám nechce připravovat, použijte ke ztužení polymethylmetakrylát(tj.Dentakryl) v množství 9%.
Do 0,5 l horké vody nasypeme 100g nastrouhaného mýdla(na praní,nebo toaletní) a vaříme až se všechno rozpustí.Do rozpuštěného mýdla přilejeme roztok 200g síranu hlinito-draselného (kamenec) v 1000 ml vody. Po chvíli se začne srážet hlinité mýdlo,které odfiltrujeme.Sraženinu položíme na papír a sušíme na slunci asi 2 dny.
Suchý napalmový prášek rozetřeme v misce a smísíme s benzínem v poměru 9 % napalmového prášku a 91 % benzínu.Směs zahřejeme na vodní lázni na 60°C a promícháváme,proces trvá asi 20 minut. (při 35°C trvá ztužení 24 hodin).
Požaduejte-li napalm tužší konzistence ,můžete přidat až 20% ztužovadla.Pro silnější učinek přisypte Al,Mg,Termit.
Použití :
Pro použití napalmu se toho moc nevyskytne, leda tak, že byste si chtěli zapálit domek.Celkem dobrý efekt je odpálit tak 300g napalmu pomocí výbušniny - vytvoří se krásně ohnivá koule o průměru asi 5 metrů.Samozřejmě se nesmíte dívat příliš zblíska…Na tomto principu je založeno zapalování objektů ve vojenství. Malou náloží, cca 0,8 kg TNT se odpálí celý sud s napalmem a zapálená hořlavina se rozprskne do okolí, kde všechno zničí.
POZN :
V hodně velké nouzi se dá k želatinaci použít i některé druhy obyčejného vločkového mýdla. Musíte však použít alespoň 20 % a výsledky nejsou jednoznačné (někdy to funguje a někdy zase ne), a časem se gel roztéká.
Napalm je snadno zápalný gel,klidně hoří jasným ,čadivým plamenem,při hořaní se roztéká a stéká do prohlubní a štěrbin.Plave na vodě,hořlavé předměty zapaluje a propaluje.Nemůže protavit kovy ani jiné nehořlavé předměty.
Doba hoření rozteklého napalmu je 1-1,5 minuty.Větší kusy hoří 5-8 minut.Teplota při hoření dosahuje 800°C.
Super napalm a Pyrogel obsahují ztužený benzín,práškový hořčík s asfaltem a naftou. Je to lepkavá,těstovitá hmota,tmavě šedá. Po zapálení nejprve vyhoří benzín,pak benzín s Mg jasně bílými záblesky,vytváří se struska MgO,která se rozpaluje do bílého žáru. Teplota dosahuje 1900°C.Tyto typy napalmu propálí tenký plech do síly 2 mm.Mohou obsahovat přídavek Na slitin-samovolně se zapalují na vzduchu,Peroxidy-samozápalné ,směs vybuchuje.Pro zvýšení propalovacího účinku se kombinují s termity,Al,Mg.
Výroba :
Jediné co potřebujeme vyrobit je ztužovadlo .Pokud se vám nechce připravovat, použijte ke ztužení polymethylmetakrylát(tj.Dentakryl) v množství 9%.
Do 0,5 l horké vody nasypeme 100g nastrouhaného mýdla(na praní,nebo toaletní) a vaříme až se všechno rozpustí.Do rozpuštěného mýdla přilejeme roztok 200g síranu hlinito-draselného (kamenec) v 1000 ml vody. Po chvíli se začne srážet hlinité mýdlo,které odfiltrujeme.Sraženinu položíme na papír a sušíme na slunci asi 2 dny.
Suchý napalmový prášek rozetřeme v misce a smísíme s benzínem v poměru 9 % napalmového prášku a 91 % benzínu.Směs zahřejeme na vodní lázni na 60°C a promícháváme,proces trvá asi 20 minut. (při 35°C trvá ztužení 24 hodin).
Požaduejte-li napalm tužší konzistence ,můžete přidat až 20% ztužovadla.Pro silnější učinek přisypte Al,Mg,Termit.
Použití :
Pro použití napalmu se toho moc nevyskytne, leda tak, že byste si chtěli zapálit domek.Celkem dobrý efekt je odpálit tak 300g napalmu pomocí výbušniny - vytvoří se krásně ohnivá koule o průměru asi 5 metrů.Samozřejmě se nesmíte dívat příliš zblíska…Na tomto principu je založeno zapalování objektů ve vojenství. Malou náloží, cca 0,8 kg TNT se odpálí celý sud s napalmem a zapálená hořlavina se rozprskne do okolí, kde všechno zničí.
POZN :
V hodně velké nouzi se dá k želatinaci použít i některé druhy obyčejného vločkového mýdla. Musíte však použít alespoň 20 % a výsledky nejsou jednoznačné (někdy to funguje a někdy zase ne), a časem se gel roztéká.
DUSIČNAN MOČOVINY a Nitromočovina
Obecné info :
Dusicnan mocoviny neboli nitrát mocoviny je velmi snadno vyrobitelnou a také brizantní trhavinou.Velmi casto bývá použit v amatérských bombách pro trhání zdiva, trhání stromu, jen tak pro zábavu…,ale také pro teroristické akce. Jiste jste už slyšeli o Oklahoma City v souvislosti s teroristickým útokem,práve zde byla použita bomba na bázi nitrátu mocoviny. Dusicnan mocoviny je pri respektování všech základních pravidel jednou z nejbezpecnejších výbušnin,které si sami mužete pripravit. Smícháním s chlorecnanem nebo dusicnanem draselným získáte smes explodující zásahem plamene(ovšem v uzavreném prostoru).Tato smes se výborne hodí na petardy a delobuchy,vetší množství mužete použít treba na zbourání zdi. Smes s dusicnanem amonným je obdobou Ammatolu.
Pracovní postup :
1.30 g mocoviny rozpustíme v 40-50 ml vody.Pak pomalu pridáme 48 ml kyseliny dusicné(65 %ní).
2.Celou smes zahrejeme na 50-60° C tak dlouho ,až se vše rozpustí. Jakmile se mocovina rozpustí ,banku i s kapalinou chladíme ponorením do ledové vody ,nebo dáme do lednice.
3.Po ochlazení smesi na 0 až +5° C se vyloucí dusicnan mocoviny ve forme bílých krystalku.Krystaly zfiltrujeme ,na filtru promyjeme 30ml ledové vody (0-3°C). Promývat musíme velmi rychle ,protože dusicnan je ve vode velmi rozpustný a moc by nám ho nezbylo.
4.Po promytí jej rozprostreme na papír (treba noviny) a vymackáme z nej vodu (pomocí lžicky nebo neceho jiného).Nakonec jej nasypeme na cistý papír a dáme sušit na teplé místo (asi 30-50°C). Pokud jsme postupovali správne meli bychom získat cca 50 g dusicnanu mocoviny.
Fyzikální a chemické vlastnosti :
Bezbarvé krystalky o teplote tání 158,6°C.Taje za rozkladu. Dobre rozpustný ve vode pri bežné teplote ,za chladu málo rozpustný. Oproti jiným výbušninám je méne stabilní a ve vlhku se zacíná brzy rozkládat .Rozklad však bývá vždy pozvolný a nehrozí nebezpecí samovznícení.Suchý se muže skladovat beze zmen pribl. 36 mesícu. Pripravený podle tohoto návodu obsahuje vždy urcité procento kyselosti ,k odstranení kyselin by bylo nutné použít složitejších extrakcních metod. Proto jej neskladujte s kovy(koroze a rozklad dusicnanu). Z dusicnanu mocoviny lze velmi snadno pripravit Nitromocovina. Tato výbušnina je lehce úcinnejší než TNT. Jedinou nevýhodou je velká spotreba kyseliny sírové : 60 ml konc.kyseliny sírové chladíme v lázni z 1 dílu ledu a 1 dílu NaCl ,a pomalu po cástech pridáváme 20g dusicnanu mocoviny tak rychle,abychom stacili reakcní smes chladit pod 0 C.Nakonec mícháme smesí asi pul hodiny.Obsah nádoby lijeme na 300 g ledu a vyloucenou nitromocovinu oddelíme,promyjeme ledovou vodou a vymackáním zbavíme matecného louhu.Vysušíme na filtracním papíru pri t. do 35 C.
Výbušné vlastnosti :
Dusicnan mocoviny : Explosivní síla dusicnanu je rovna 90% TNT. Výkon v Trauzlove Pb válci :260-270 cm3(TNT 290 cm3) . Co se týce brisance a detonacní rychlosti,nejsou známy presnejší údaje,nicméne na základe testování jsme zjistili brizanci cca 75 % TNT a detonacní r. cca 80% TNT pri stejných hustotách. Protože se látka vlhkem rozkládá ,nenašla tedy uplatnení ve vojenství a prumyslu. Krátkou dobu se používala v 1.sv.válce na plnení granátu. Smesi s dusicnanem amonným jsou silné trhaviny na úrovni vojenských Ammatolu. Dusicnan mocoviny lze privést k detonaci rozbuškou c.8. Výbuch je charakteristický svým oranžovým zábleskem. Stykem s plamenem se jen obtížne zapaluje a rychle uhasíná.
Nitromocovina : Je silnejší výbušninou než TNT(asi 105%TNT). Trauzluv válec = 310 cm3.Citlivost uvádí mnoho autoru obdobnou TNT. Tvorí soli,které jsou citlivejší,ale nemají vlastnosti iniciátoru. Není proto vhodné vystavit nitromocovinu styku s K, Ag, Hg, NH4 solemi (nepromývejte nitromocovinu alkalickými roztoky,jen cistou vodou). Stabilita je zhruba stejná jako u dusicnanu. Zahrátím nad 60 C se zacíná pozvolna rozkládat.
Dusicnan mocoviny neboli nitrát mocoviny je velmi snadno vyrobitelnou a také brizantní trhavinou.Velmi casto bývá použit v amatérských bombách pro trhání zdiva, trhání stromu, jen tak pro zábavu…,ale také pro teroristické akce. Jiste jste už slyšeli o Oklahoma City v souvislosti s teroristickým útokem,práve zde byla použita bomba na bázi nitrátu mocoviny. Dusicnan mocoviny je pri respektování všech základních pravidel jednou z nejbezpecnejších výbušnin,které si sami mužete pripravit. Smícháním s chlorecnanem nebo dusicnanem draselným získáte smes explodující zásahem plamene(ovšem v uzavreném prostoru).Tato smes se výborne hodí na petardy a delobuchy,vetší množství mužete použít treba na zbourání zdi. Smes s dusicnanem amonným je obdobou Ammatolu.
Pracovní postup :
1.30 g mocoviny rozpustíme v 40-50 ml vody.Pak pomalu pridáme 48 ml kyseliny dusicné(65 %ní).
2.Celou smes zahrejeme na 50-60° C tak dlouho ,až se vše rozpustí. Jakmile se mocovina rozpustí ,banku i s kapalinou chladíme ponorením do ledové vody ,nebo dáme do lednice.
3.Po ochlazení smesi na 0 až +5° C se vyloucí dusicnan mocoviny ve forme bílých krystalku.Krystaly zfiltrujeme ,na filtru promyjeme 30ml ledové vody (0-3°C). Promývat musíme velmi rychle ,protože dusicnan je ve vode velmi rozpustný a moc by nám ho nezbylo.
4.Po promytí jej rozprostreme na papír (treba noviny) a vymackáme z nej vodu (pomocí lžicky nebo neceho jiného).Nakonec jej nasypeme na cistý papír a dáme sušit na teplé místo (asi 30-50°C). Pokud jsme postupovali správne meli bychom získat cca 50 g dusicnanu mocoviny.
Fyzikální a chemické vlastnosti :
Bezbarvé krystalky o teplote tání 158,6°C.Taje za rozkladu. Dobre rozpustný ve vode pri bežné teplote ,za chladu málo rozpustný. Oproti jiným výbušninám je méne stabilní a ve vlhku se zacíná brzy rozkládat .Rozklad však bývá vždy pozvolný a nehrozí nebezpecí samovznícení.Suchý se muže skladovat beze zmen pribl. 36 mesícu. Pripravený podle tohoto návodu obsahuje vždy urcité procento kyselosti ,k odstranení kyselin by bylo nutné použít složitejších extrakcních metod. Proto jej neskladujte s kovy(koroze a rozklad dusicnanu). Z dusicnanu mocoviny lze velmi snadno pripravit Nitromocovina. Tato výbušnina je lehce úcinnejší než TNT. Jedinou nevýhodou je velká spotreba kyseliny sírové : 60 ml konc.kyseliny sírové chladíme v lázni z 1 dílu ledu a 1 dílu NaCl ,a pomalu po cástech pridáváme 20g dusicnanu mocoviny tak rychle,abychom stacili reakcní smes chladit pod 0 C.Nakonec mícháme smesí asi pul hodiny.Obsah nádoby lijeme na 300 g ledu a vyloucenou nitromocovinu oddelíme,promyjeme ledovou vodou a vymackáním zbavíme matecného louhu.Vysušíme na filtracním papíru pri t. do 35 C.
Výbušné vlastnosti :
Dusicnan mocoviny : Explosivní síla dusicnanu je rovna 90% TNT. Výkon v Trauzlove Pb válci :260-270 cm3(TNT 290 cm3) . Co se týce brisance a detonacní rychlosti,nejsou známy presnejší údaje,nicméne na základe testování jsme zjistili brizanci cca 75 % TNT a detonacní r. cca 80% TNT pri stejných hustotách. Protože se látka vlhkem rozkládá ,nenašla tedy uplatnení ve vojenství a prumyslu. Krátkou dobu se používala v 1.sv.válce na plnení granátu. Smesi s dusicnanem amonným jsou silné trhaviny na úrovni vojenských Ammatolu. Dusicnan mocoviny lze privést k detonaci rozbuškou c.8. Výbuch je charakteristický svým oranžovým zábleskem. Stykem s plamenem se jen obtížne zapaluje a rychle uhasíná.
Nitromocovina : Je silnejší výbušninou než TNT(asi 105%TNT). Trauzluv válec = 310 cm3.Citlivost uvádí mnoho autoru obdobnou TNT. Tvorí soli,které jsou citlivejší,ale nemají vlastnosti iniciátoru. Není proto vhodné vystavit nitromocovinu styku s K, Ag, Hg, NH4 solemi (nepromývejte nitromocovinu alkalickými roztoky,jen cistou vodou). Stabilita je zhruba stejná jako u dusicnanu. Zahrátím nad 60 C se zacíná pozvolna rozkládat.
Friday, 15 February 2008
Černý Střelný Prach
Černý prach je bezpochyby nejstarší známou výbušninou avšak stále se využívají jeho charakteristické vlastnosti ,které jen stěží nahradí jiná výbušnina.Střelný prach je nejslabší výbušninou a má velmi pomalý trhací účinek,rychlost šíření výbušného rozkladu je maximálně 340m/s(tj.rychlost zvuku).Nejde tedy o skutečnou detonaci ,ale deflagraci.Střelný prach se proto řadí mezi střeliviny.
Volně zapálen rychle shoří bez výbuchu.Zapálením v uzavřeném prostoru prudce vzrůstá tlak plynů a při dobrém utěsnění pak přechází hoření ve výbuch.Roznětem pomocí rozbušky exploduje i volně nasypaný. Používá se pro trhání kamene na desky,pařezů,ledu,v pyrotechnice a vojenství.
Základní typy prachů :
VOJENSKÝ TRHACÍ STANDARDNÍ
KNO3 : 74-75% 60-70% 75%
Síra : 10-11% 13-18% 10%
D.uhlí : 14-16% 15-22% 15%
Při přípravě respektujte tato levidla :
při míchání dusičnanu,síry a uhlí používejte dřevěné náčiní , prach nesmíte míchat kovovými předměty.
hotový prach ,pokud možno neuchovávejte v kovových obalech(nebezpečí vykřesnutí jiskry)
Postup :
1. Odděleně rozemeleme dušičnan ,síru a uhlí.K mletí můžeme použít třecí misku ,ale zdaleka nejlepší a nejrychlejší je mletí v elektrickém mlýnku ,nebo výkonném mixéru. (mletí uhlí provádějte někde venku ,jinak bude všechno černé a do smrti se toho nezbavíte).
Složky mají být co nejjemnější ,velikost částeček přibl.jako polohrubá moukaje zcela dostačující.
2. Máte-li vše dokonale rozmělněno,smíchejte všechny složky v daném poměru (např.75g dusičnanu ,10g síry a 15g dřevěného uhlí)v plastové,nebo dřevěné nádobce.Tu uzavřete víkem tak,aby se prach nemohl vysypat a intenzívně protřepávajte,až je prach dobře promíchaný a stejnojměrně zbarven do šedo-černé barvy(cca 3-5 minut).
Dodatečně můžete prach po malých dávkách(20g) rozetřít v porcelánové,nebo skleněné třecí misce. V žádném případě jej nemíchejte pomocí mixéru apod !
Použití :
Hotový prach můžete ihned odzkoušet .Základní typy prachů můžete použít na přípravu ohňostrojů ,dělobuchů a zápalných směsí.Noční výbuch černého prachu je velmi efektní,protože prach má vysokou teplotu při explozi.
Vlastnosti :
Stejnorodá látka ,šedě-černé barvy.Hustota se pohybuje okolo 2,0 g/cm3 v závislosti na jemnosti a stupni promýchání.V stejné závislosti je i rychlost hoření prachu - čím je jemnější a lépe promíchaný,tím hoří rychleji.
Rychlost hoření je také závislá na hustotě prachu,čili - stlačený prach hoří pomaleji a volně nasypaný nejrychleji.
Výbuchová teplota : 2400°C
Energie(E) : 720 kcal/kg
Objem plynů(Vo) : 280 l/kg
Tlak plynů (p): 6900 atm (standardní )
Volně zapálen rychle shoří bez výbuchu.Zapálením v uzavřeném prostoru prudce vzrůstá tlak plynů a při dobrém utěsnění pak přechází hoření ve výbuch.Roznětem pomocí rozbušky exploduje i volně nasypaný. Používá se pro trhání kamene na desky,pařezů,ledu,v pyrotechnice a vojenství.
Základní typy prachů :
VOJENSKÝ TRHACÍ STANDARDNÍ
KNO3 : 74-75% 60-70% 75%
Síra : 10-11% 13-18% 10%
D.uhlí : 14-16% 15-22% 15%
Při přípravě respektujte tato levidla :
při míchání dusičnanu,síry a uhlí používejte dřevěné náčiní , prach nesmíte míchat kovovými předměty.
hotový prach ,pokud možno neuchovávejte v kovových obalech(nebezpečí vykřesnutí jiskry)
Postup :
1. Odděleně rozemeleme dušičnan ,síru a uhlí.K mletí můžeme použít třecí misku ,ale zdaleka nejlepší a nejrychlejší je mletí v elektrickém mlýnku ,nebo výkonném mixéru. (mletí uhlí provádějte někde venku ,jinak bude všechno černé a do smrti se toho nezbavíte).
Složky mají být co nejjemnější ,velikost částeček přibl.jako polohrubá moukaje zcela dostačující.
2. Máte-li vše dokonale rozmělněno,smíchejte všechny složky v daném poměru (např.75g dusičnanu ,10g síry a 15g dřevěného uhlí)v plastové,nebo dřevěné nádobce.Tu uzavřete víkem tak,aby se prach nemohl vysypat a intenzívně protřepávajte,až je prach dobře promíchaný a stejnojměrně zbarven do šedo-černé barvy(cca 3-5 minut).
Dodatečně můžete prach po malých dávkách(20g) rozetřít v porcelánové,nebo skleněné třecí misce. V žádném případě jej nemíchejte pomocí mixéru apod !
Použití :
Hotový prach můžete ihned odzkoušet .Základní typy prachů můžete použít na přípravu ohňostrojů ,dělobuchů a zápalných směsí.Noční výbuch černého prachu je velmi efektní,protože prach má vysokou teplotu při explozi.
Vlastnosti :
Stejnorodá látka ,šedě-černé barvy.Hustota se pohybuje okolo 2,0 g/cm3 v závislosti na jemnosti a stupni promýchání.V stejné závislosti je i rychlost hoření prachu - čím je jemnější a lépe promíchaný,tím hoří rychleji.
Rychlost hoření je také závislá na hustotě prachu,čili - stlačený prach hoří pomaleji a volně nasypaný nejrychleji.
Výbuchová teplota : 2400°C
Energie(E) : 720 kcal/kg
Objem plynů(Vo) : 280 l/kg
Tlak plynů (p): 6900 atm (standardní )
Teorie výbušnín
1. VÝBUŠNINY A VÝBUCHOVÉ DĚJE
Společným znakem všech výbušných dějů je velmi rychlé uvolnění energie.Podle způsobu vzniku energie rozlišujeme :
Mechanický výbuch je důsledkem uvolnění přetlaku,nebo podtlaku.
Elektrický výbuch-rychlá přeměna el.energie na mechanickou a tepelnou.
Jaderný výbuch-je příčinou neřízené nukleární reakce.
Chemický výbuch-náhlé uvolnění energie za současného vzniku velkého množství plynů a tepla.
Je nutné zdůraznit,že charakteristické účinky výbuchu jsou dány především extrémně velkou rychlostí ,se kterou se uvolňuje energie.U výbušnin není množství energie nijak veliké,spíše naopak-je relativně malé.Všechna energie se však uvolní během tisícin sekundy.
Pro srovnání uvedu :
1 kg benzínu uvolní 10x větší množství energie než stejné množství TNT.Protože však rozklad nastane při velké rychlosti detonace,je celkový výkon na jednotku času větší než výkon všech elektráren,které jsou v provozu v celé ČR.
02.DETONACE
Z předchozího plyne ,že není tak důležitá energie uvolněná explozí ale spíše rychlost rozkladu výbušniny.Tato rychlost se označuje jako detonační a platí ,že čím má trhavina vyšší detonační rychlost ,tím je účinnější.
Vedle detonace se také vyskytuje tzv. explosivní hoření, které může přecházet v detonaci,.Příkladem je černý prach.Na volném prostoru rychle shoří,ale uzavřený v pevném obalu rychle vzrůstá tlak plynů a hoření nakonec přejde ve výbuch.
V praxi se detonací označuje výbuch,který se šíří rychlostí minimálně 1km/s.
Při detonaci vzniká detonační vlna,která se vyznačuje vysokým tlakovým skokem a šíří se výbušninou rychlostí několika kilometrů za sekundu.
03.ROZDĚLENÍ VÝBUŠNIN
V zásadě se rozdělují podle povahy vybuchové přeměny na střeliviny,třaskaviny a trhaviny.
Střeliviny-
používají se k udělení pohybu střelám-pro plnění lovecké,sportovní i vojenské munice.Např.černý prach,nitrocelulózový prach apod.
Třaskaviny-
Používají se výhradně na plnění rozbušek a kapslí.Jsou to látky vysoce citlivé na většinu impulsů.Zásahem plamene přechází hoření ihned ,nebo po chvíli v detonaci a k výbuchu strhují ostatní méně citlivé výbušniny.Nejčastěji jde o třaskavou rtuť, azid olovnatý ,azid stříbrný ,dinol …
Trhaviny-
Jsou velmi málo citlivé na mechanické podněty a detonovat mohou pouze pomocí rozbušky ,nebo detonací jiné trhaviny.Z tohoto hlediska jsou značně bezpečné.Vybuchují detonací s velkým destrukčním účinkem.Např.TNT,Hexogen,Pentrit,Dynamit…
04.PARAMETRY PRO HODNOCENÍ VÝKONU
A, Výbuchová Energie (teplo)
Zkráceně se označuje: E nebo Q.
Rozhodující vlastnost pro srovnávání účinku trhavin v uzavřeném prostoru.(Pro použití trhavin jako příložných náloží má druhořadý význam,zde je pak rozhodující detonační rychlost.)
Nejjednodušší odhadnutí pracovní výkonnosti výbušin je založeno na porovnání hodnot výbuchového tepla.Čím je energie větší ,tím je větší i účinek trhaviny jako utěsněné nálože např. ve vrtu.
Tato hodnota udává.kolik tepla(energie) se uvolní výbuchem 1kg výbušniny.Udává se v kcal/kg, nebo v kJ/kg.
Průměrné trhaviny mají E kolem 900-1000 kcal/kg (4000 kJ) a vojenské dosahují 1500kcal/kg (6000 kJ) .
B, Výbuchová teplota
Zkratka t. nebo T.
Udává se v şC ,méně často v kelvinech(K).
Jde o nejvyšší stupeň teploty, kterého dosáhnou plyny vzniklé výbuchem.U většiny průmyslových trhavin dosahuje kolem 2500 şC ,u vojenských s příměsí hliníku může dosáhnout až 5000 şC. Z hlediska hodnocení účinku trhavin má jen nepřímý význam ,ale je důležitá pro použití ve výbušném prostředí(v dolech).
C, Objem výbušných plynů
Zkráceně V0 nebo jen V.
Udává se v litrech na 1 kg výbušniny (l/kg).Je to množství plynů ,které vzniknou explosí 1kg trhaviny.Hodnoty se pohybují v rozmezí 500-1000 litrů/kg.
Skutečný objem plynů v okamžiku těsně po výbuchu je v důsledku vysoké teploty asi 10krát větší.
Z uvedeného plyne, že zvýšení objemu z tuhé hmoty výbušniny na plyny je přibl.10 000násobné.
D, Hustota výbušniny
Udává množství výbušniny v g/cm3 ,nebo kg/dm3(litr).
Hustota má zcela zásadní vliv na koncentraci energie a detonační rychlost.
Se zvyšující se hustotou roste i detonační rychlost,což je velmi důležité ,máme-li danou trhavinu použít jako příložnou.Proto se používají plastické výbušniny s vysokou hustotou a detonační rychlostí.
Volně sypané výbušniny ve formě prášku mají zpravidla hustotu 0,8 -1,1 g/cm3.Slisováním se dosáhne maximálně hodnoty 1,5 -1,8g/cm3 a to podle typu výbušniny.
Trhaviny na bázi dusičnanu amonného s obsahem brisantu pod 30% nesmí překročit hustotu 1,25g/cm3, jinak dojde k přerušení detonace a výbušnina buď nevybuchne vůbec nebo jen z části.Obsahují-li více než 30% brisantní trhaviny typu TNT ,pak se můžou slisovat až na 1,5g/cm3.
E, Detonační rychlost
Značí se D.
Je jednou z nejdůležitějších hodnot a to zejména pro nálože příložné,kde má rozhodující vliv na brizanci (tříštivost). Platí ,že čím vyšší det.rychlost ,tím vyšší brisance a tím větší destrukce cíle.
Je to rychlost výbušného rozkladu při detonaci trhaviny.
Udává se v metrech za sekundu(m/s) ,nebo km/s.Hodnoty jsou velmi vysoké a u průmyslových trhavin se pohybují kolem 2000-5000 m/s , u vojenských kolem 6000-8000 m/s , u kumulačních náloží dosahují až 12 000 m/s a u superkumulačních náloží až 92 000 m/s.
Pro představu uvedu srovnání : RDX má D=8000m/s ,rychlost zvuku ve vzduchu je 340 m/s ,tedy 24krát větší ,v přepočtu na km = 28 800 km/h.
05.STABILITA DETONACE
Schopnost detonovat po ceé délce nálože stálou det. rychlostí se nazývá stabilitou detonace.Při velmi malých průměrech náloží není trhavina schopna detonovat po celé délce nálože,teprve při zvětšení průměru nad určitou hodnotu(dolní kritický průměr) se detonace šíří náloží.Tato detonační přeměna je neideální a dalším zvětšováním průměru nálože se detonační rychlost zvyšuje a teprve po překročení horního kritického průměru dosáhne detonační vlna největší stálé hodnoty.
Se zvyšující se hustotou nálože narůstá i dolní kritický průměr.Velký vliv má i velikost částic trhaviny-čím jemnější,tím snáze detonuje a tím je nižší dolní krit.průměr.
Pro názornost předvedu na konkrétním příkladu:
Ammonit č.6 (79%dusičnanu amonného a 21%TNT) o hustotě 1,1 má kritický průměr 10-13mm (pod touto mezí není schopen detonovat), v náložce o průměru 30mm detonuje rychlostí 4000 m/s, v průměru 50mm detonuje r.4600 m/s a nad horním kritickým průměrem 80mm detonuje r.5200 m/s.
Dalším zvyšováním průměru se det.rychlost už nemění, je stále 5200 m/s.
Stejná trhavina ,ale o hustotě 1,3 má dolní kritický průměr v důsledku vyšší hustoty posunut na 21mm ,ale při 50mm detonuje rychlostí 5000m/s.
Velmi jemně rozemletý na částice 0,10mm má při hustotě 1.1 dolní kritický prům.10mm ,ale hrubý s časticemi 0,30 má za stejných podmínek krit.průměr 15mm.
Společným znakem všech výbušných dějů je velmi rychlé uvolnění energie.Podle způsobu vzniku energie rozlišujeme :
Mechanický výbuch je důsledkem uvolnění přetlaku,nebo podtlaku.
Elektrický výbuch-rychlá přeměna el.energie na mechanickou a tepelnou.
Jaderný výbuch-je příčinou neřízené nukleární reakce.
Chemický výbuch-náhlé uvolnění energie za současného vzniku velkého množství plynů a tepla.
Je nutné zdůraznit,že charakteristické účinky výbuchu jsou dány především extrémně velkou rychlostí ,se kterou se uvolňuje energie.U výbušnin není množství energie nijak veliké,spíše naopak-je relativně malé.Všechna energie se však uvolní během tisícin sekundy.
Pro srovnání uvedu :
1 kg benzínu uvolní 10x větší množství energie než stejné množství TNT.Protože však rozklad nastane při velké rychlosti detonace,je celkový výkon na jednotku času větší než výkon všech elektráren,které jsou v provozu v celé ČR.
02.DETONACE
Z předchozího plyne ,že není tak důležitá energie uvolněná explozí ale spíše rychlost rozkladu výbušniny.Tato rychlost se označuje jako detonační a platí ,že čím má trhavina vyšší detonační rychlost ,tím je účinnější.
Vedle detonace se také vyskytuje tzv. explosivní hoření, které může přecházet v detonaci,.Příkladem je černý prach.Na volném prostoru rychle shoří,ale uzavřený v pevném obalu rychle vzrůstá tlak plynů a hoření nakonec přejde ve výbuch.
V praxi se detonací označuje výbuch,který se šíří rychlostí minimálně 1km/s.
Při detonaci vzniká detonační vlna,která se vyznačuje vysokým tlakovým skokem a šíří se výbušninou rychlostí několika kilometrů za sekundu.
03.ROZDĚLENÍ VÝBUŠNIN
V zásadě se rozdělují podle povahy vybuchové přeměny na střeliviny,třaskaviny a trhaviny.
Střeliviny-
používají se k udělení pohybu střelám-pro plnění lovecké,sportovní i vojenské munice.Např.černý prach,nitrocelulózový prach apod.
Třaskaviny-
Používají se výhradně na plnění rozbušek a kapslí.Jsou to látky vysoce citlivé na většinu impulsů.Zásahem plamene přechází hoření ihned ,nebo po chvíli v detonaci a k výbuchu strhují ostatní méně citlivé výbušniny.Nejčastěji jde o třaskavou rtuť, azid olovnatý ,azid stříbrný ,dinol …
Trhaviny-
Jsou velmi málo citlivé na mechanické podněty a detonovat mohou pouze pomocí rozbušky ,nebo detonací jiné trhaviny.Z tohoto hlediska jsou značně bezpečné.Vybuchují detonací s velkým destrukčním účinkem.Např.TNT,Hexogen,Pentrit,Dynamit…
04.PARAMETRY PRO HODNOCENÍ VÝKONU
A, Výbuchová Energie (teplo)
Zkráceně se označuje: E nebo Q.
Rozhodující vlastnost pro srovnávání účinku trhavin v uzavřeném prostoru.(Pro použití trhavin jako příložných náloží má druhořadý význam,zde je pak rozhodující detonační rychlost.)
Nejjednodušší odhadnutí pracovní výkonnosti výbušin je založeno na porovnání hodnot výbuchového tepla.Čím je energie větší ,tím je větší i účinek trhaviny jako utěsněné nálože např. ve vrtu.
Tato hodnota udává.kolik tepla(energie) se uvolní výbuchem 1kg výbušniny.Udává se v kcal/kg, nebo v kJ/kg.
Průměrné trhaviny mají E kolem 900-1000 kcal/kg (4000 kJ) a vojenské dosahují 1500kcal/kg (6000 kJ) .
B, Výbuchová teplota
Zkratka t. nebo T.
Udává se v şC ,méně často v kelvinech(K).
Jde o nejvyšší stupeň teploty, kterého dosáhnou plyny vzniklé výbuchem.U většiny průmyslových trhavin dosahuje kolem 2500 şC ,u vojenských s příměsí hliníku může dosáhnout až 5000 şC. Z hlediska hodnocení účinku trhavin má jen nepřímý význam ,ale je důležitá pro použití ve výbušném prostředí(v dolech).
C, Objem výbušných plynů
Zkráceně V0 nebo jen V.
Udává se v litrech na 1 kg výbušniny (l/kg).Je to množství plynů ,které vzniknou explosí 1kg trhaviny.Hodnoty se pohybují v rozmezí 500-1000 litrů/kg.
Skutečný objem plynů v okamžiku těsně po výbuchu je v důsledku vysoké teploty asi 10krát větší.
Z uvedeného plyne, že zvýšení objemu z tuhé hmoty výbušniny na plyny je přibl.10 000násobné.
D, Hustota výbušniny
Udává množství výbušniny v g/cm3 ,nebo kg/dm3(litr).
Hustota má zcela zásadní vliv na koncentraci energie a detonační rychlost.
Se zvyšující se hustotou roste i detonační rychlost,což je velmi důležité ,máme-li danou trhavinu použít jako příložnou.Proto se používají plastické výbušniny s vysokou hustotou a detonační rychlostí.
Volně sypané výbušniny ve formě prášku mají zpravidla hustotu 0,8 -1,1 g/cm3.Slisováním se dosáhne maximálně hodnoty 1,5 -1,8g/cm3 a to podle typu výbušniny.
Trhaviny na bázi dusičnanu amonného s obsahem brisantu pod 30% nesmí překročit hustotu 1,25g/cm3, jinak dojde k přerušení detonace a výbušnina buď nevybuchne vůbec nebo jen z části.Obsahují-li více než 30% brisantní trhaviny typu TNT ,pak se můžou slisovat až na 1,5g/cm3.
E, Detonační rychlost
Značí se D.
Je jednou z nejdůležitějších hodnot a to zejména pro nálože příložné,kde má rozhodující vliv na brizanci (tříštivost). Platí ,že čím vyšší det.rychlost ,tím vyšší brisance a tím větší destrukce cíle.
Je to rychlost výbušného rozkladu při detonaci trhaviny.
Udává se v metrech za sekundu(m/s) ,nebo km/s.Hodnoty jsou velmi vysoké a u průmyslových trhavin se pohybují kolem 2000-5000 m/s , u vojenských kolem 6000-8000 m/s , u kumulačních náloží dosahují až 12 000 m/s a u superkumulačních náloží až 92 000 m/s.
Pro představu uvedu srovnání : RDX má D=8000m/s ,rychlost zvuku ve vzduchu je 340 m/s ,tedy 24krát větší ,v přepočtu na km = 28 800 km/h.
05.STABILITA DETONACE
Schopnost detonovat po ceé délce nálože stálou det. rychlostí se nazývá stabilitou detonace.Při velmi malých průměrech náloží není trhavina schopna detonovat po celé délce nálože,teprve při zvětšení průměru nad určitou hodnotu(dolní kritický průměr) se detonace šíří náloží.Tato detonační přeměna je neideální a dalším zvětšováním průměru nálože se detonační rychlost zvyšuje a teprve po překročení horního kritického průměru dosáhne detonační vlna největší stálé hodnoty.
Se zvyšující se hustotou nálože narůstá i dolní kritický průměr.Velký vliv má i velikost částic trhaviny-čím jemnější,tím snáze detonuje a tím je nižší dolní krit.průměr.
Pro názornost předvedu na konkrétním příkladu:
Ammonit č.6 (79%dusičnanu amonného a 21%TNT) o hustotě 1,1 má kritický průměr 10-13mm (pod touto mezí není schopen detonovat), v náložce o průměru 30mm detonuje rychlostí 4000 m/s, v průměru 50mm detonuje r.4600 m/s a nad horním kritickým průměrem 80mm detonuje r.5200 m/s.
Dalším zvyšováním průměru se det.rychlost už nemění, je stále 5200 m/s.
Stejná trhavina ,ale o hustotě 1,3 má dolní kritický průměr v důsledku vyšší hustoty posunut na 21mm ,ale při 50mm detonuje rychlostí 5000m/s.
Velmi jemně rozemletý na částice 0,10mm má při hustotě 1.1 dolní kritický prům.10mm ,ale hrubý s časticemi 0,30 má za stejných podmínek krit.průměr 15mm.
Jododusík NI3.NH3
Vlastnosti :
Jododusík je černo-zelená krystalická látka kovového lesku. Jododusík je extrémně citlivou třaskavinou, jeho nebezpečnost je však malá, protože má relativně slabou výbušnou sílu. Citlivost jododusíku je opravdu obrovská, exploduje dotykem(třeba špejle nebo párátka).Někdy stačí kolem jen tak projít a dojde k jeho výbuchu. Obdobně na něj účinkuje i silné sluneční světlo, příliš hlasitá hudba nebo signál z mobilního telefonu. Z těchto důvodů se dá použít jen v zábavné pyrotechnice a to v množství pod 1g. Při výbuchu vzniká růžový kouř obsahující jód.
Postup :
Výroba je velmi jednoduchá a nevyžaduje žádné zkušenosti, zařízení ani váhy. Nevyrábějte jej v množství nad 1 gram.
1. Na špičku nože jódu(cca 0,2g)nasypeme na zavařovací víčko(nebo do kousku alobalu,z něhož vytvoříme malou nádobku)
2. Na jód nalijeme 5ml 20-25%roztoku amoniaku(čpavková voda z drogerie)
3. Amoniak necháme volně odpařit. Po vyschnutí je reakce hotova.
Použití :
Se suchým jododusíkem nelze manipulovat, protože dotykem exploduje.
Stačí do něj rýpnout špejlí…
Pokud chcete s jododusíkem manipulovat je nejvhodnější jej zvlhčit přikápnutím ethanolu.
Po odpaření ethanolu a vyschnutí se obnoví jeho citlivost.
Asi nejlepší a nejednoduší použití je jako bouchací kulička. Vezměte několik drobných kamínků a špetku Jododusíku, zabalte do kousku papíru nechte pořádně uschnout a ...
Prosím nezkoušejte jej na svých kamarádech:
Kdosi mi jednou vložil malou kuličku jododusíku zabalenou v alobalu do boty. Při obouvání samozřejmě jododusík vybouchnul a já se příšerně polekal. Fakt hrozný.
Vysoká citlivost je patrná z přiložených obrázků, kde vysušený jododusík byl rozprostřen na filtračním papíru. Následným dotykem pírka nastala okamžitě exploze za vývinu fialových par uvolněného jódu.
Jododusík je černo-zelená krystalická látka kovového lesku. Jododusík je extrémně citlivou třaskavinou, jeho nebezpečnost je však malá, protože má relativně slabou výbušnou sílu. Citlivost jododusíku je opravdu obrovská, exploduje dotykem(třeba špejle nebo párátka).Někdy stačí kolem jen tak projít a dojde k jeho výbuchu. Obdobně na něj účinkuje i silné sluneční světlo, příliš hlasitá hudba nebo signál z mobilního telefonu. Z těchto důvodů se dá použít jen v zábavné pyrotechnice a to v množství pod 1g. Při výbuchu vzniká růžový kouř obsahující jód.
Postup :
Výroba je velmi jednoduchá a nevyžaduje žádné zkušenosti, zařízení ani váhy. Nevyrábějte jej v množství nad 1 gram.
1. Na špičku nože jódu(cca 0,2g)nasypeme na zavařovací víčko(nebo do kousku alobalu,z něhož vytvoříme malou nádobku)
2. Na jód nalijeme 5ml 20-25%roztoku amoniaku(čpavková voda z drogerie)
3. Amoniak necháme volně odpařit. Po vyschnutí je reakce hotova.
Použití :
Se suchým jododusíkem nelze manipulovat, protože dotykem exploduje.
Stačí do něj rýpnout špejlí…
Pokud chcete s jododusíkem manipulovat je nejvhodnější jej zvlhčit přikápnutím ethanolu.
Po odpaření ethanolu a vyschnutí se obnoví jeho citlivost.
Asi nejlepší a nejednoduší použití je jako bouchací kulička. Vezměte několik drobných kamínků a špetku Jododusíku, zabalte do kousku papíru nechte pořádně uschnout a ...
Prosím nezkoušejte jej na svých kamarádech:
Kdosi mi jednou vložil malou kuličku jododusíku zabalenou v alobalu do boty. Při obouvání samozřejmě jododusík vybouchnul a já se příšerně polekal. Fakt hrozný.
Vysoká citlivost je patrná z přiložených obrázků, kde vysušený jododusík byl rozprostřen na filtračním papíru. Následným dotykem pírka nastala okamžitě exploze za vývinu fialových par uvolněného jódu.
Bezpečnost
A, práce s výbušninami
Třaskaviny:
Všechny manipulace a výrobu vysoce citlivých výbušnin(třaskavin) a nebezpečných pyrotechnických složí provádíme jen s malým množstvím těchto látek(pod 10g).
Před prací zásadně vypneme všechny tepelné zdroje, pokud možno tak i potenciálně nebezpečné elektrické spotřebiče.
Z okolí ostraníme ostatní nepotřebné chemikálie a na stole ponecháme jen minimální množství potřebných chemikálií, odstraníme také všechny přebytečné skleněné a kovové materiály(a všechny tlakové láhve!).
Proti případnému výbuchu se chráníme deskou z plexiskla, která je zachycena pružinami v rámu. Mimoto používáme ochrané pomůcky- ochraný štít na obličej a speciální rukavice(lze nahradit silnými koženými s gumovým potahem).
Pokud víme, že to co děláme je nebezpečné tak přizveme někoho, kdo se o vás v případě úrazu postará a dopředu ho seznámit, co má dělat (z vlastní zkušenosti není moc dobré požádat rodiče, protože ti většinou psychicky nevydrží, snaží se vám to rozmluvit, různě narušují pracovní pohodu líčením hrůzostrašných zážitků).
Pozor dáváme i na statickou elektřinu, která je nejčastější příčinou nežádoucí exploze. Pro zamezení výboje stat. elektřiny se snažíme omezit použití plastických hmot. Nepoužívejte kombinace plast-plast a kov-kov !
Deska pracovního stolu musí být dřevěná(a nelakovaná), nepoužíváme plastové podložky, před začátkem práce se dotkneme uzemněného předmětu(svedení výboje), nejlepší je vodivě spojit celou pracovní plochu se zemí .
Diskutabilní je také uchovánání citlivých třaskavin v plastových sáčcích, při jejich rozbalování a zacházení s nimi se velmi snadno vygeneruje statický výboj.
Při samotné manipulaci s vyrobenou nebezpečnou látkou ji nejprve znecitlivíme(obvykle stačí přídavek 20% vody).
Nekombinujeme s jinými látkami a nevytváříme neověřené kombinace(často známé případy, kdy si někdo řekne ,,smíchám támhleto s tímto a uvidím co to udělá" končí většinou hooodně špatně).
Vyrobené třaskaviny uchováváme v plastových nebo skleněných nádobkách. Pokud to povaha dané látky povoluje, uzavíráme nádobky smotkem vaty a teprve poté víčkem.
Vždy je dobré danou látku znecilivit přídavkem inertní kapaliny, záleží na povaze třaskaviny ale nejčastěji se používají alkoholy a voda. Před upotřebením pak stačí látku vysušit.
Trhaviny:
Práci s málo citlivými a bezpečnými výbušninami typu TNT, Ammonledkovými trhavinami a výbušninami, které detonují pouze rozbuškou nemusíme věnovat tak silnou ostražitost jako v případě třaskavin.
Např. prevenci statického výboje lze zcela zanedbat, protože tyto výbušniny jsou na takovéto výboje prakticky necitlivé. Obdobně můžeme ve větší míře používat elektrických a topných zařízení. Přímému plameni se raději vyhneme(vypnutý kahan).
Z ochraných pomůcek stačí ochranné brýle a gumové rukavice. Většina výbušnin jsou silně toxické látky a i když zamezíte přímému styku s kůží použitím rukavic, může se objevit otrava. Tyto otravy nastávají při manipulaci se sypkou látkou, ta se dosává ve formě prachu do vzduchu a proniká do dýchacích cest.
Z těchto důvodů je doporučováno použít respirační roušku nebo protiprachovou masku.
Jednou z nejjedovatějších výbušnin vůbec je Dinitrobenzen(zkratka DNB), jeho jedovatost se dokonce blíží alkalickým kyanidům. Nejčastější otravy nastávají stykem s nechráněnou kůží a při zahřívání ve vroucí vodě(těkavost).
V podstatě lze říci, že práce s takovýmito trhavinami je relativně bezpečná jako každá jiná, ale s určitým omezením.
Každou vyrobenou výbušninu musíte důkladně přečistit od vedlejších reakčních produktů a nesmí obsahovat stopy kyselin (v opačném případě je citlivost vyšší).
I když trhaviny detonují výhradně od rozbušky, mohou za určitých okolností detonovat i po zapálení. Stane se tak, je-li výbušnina umístěna v uzeävřeném prostoru. Po zapálení vzrustá tlak plynů a rychlost rozkladu se zvyšuje, při dosažení kritického tlaku může detonovat. Takovéto nebezpečí hrozí u snadno a rychlehořících trhavin (nitroglycerinové).
Podobně jako v případě třaskavin nemíchejte výbušniny s libovolnými látkami, mohou tak z původně necitlivých látek vznikat nebezpečné výbušné kombinace.
Za žádných okolností nikdy nemíchejte trhavinu s třaskavinou do jediné směsi !!
Uchovávat se doporučuje ve skleněných nádobkách(na některé plasty mohou výbušniny s nízkou t.t. působit jako rozpouštědla), zamezte styku s kovy!
Výbušniny jako Trinitrofenol, Trinitroresorcinol aj. mají kyselé vlastnosti a reagují s kovy za vzniku třaskavých sloučenin. Tyto výbušniny se nikdy nesmí dostat do přímého styku s kovy a solemi kovů.
Dusičnan amonný nesmí být v kontaktu s mědí.
Působení přímého slunečního světla neohrožuje stabilitu trhavin, může ale měnit jejich strukturu. Důsledkem může být změna barvy, většinou bez změny ostatních vlastností.
Některá bezpečnostní omezení pro práci s trhavinami:
citlivé krystalické výbušniny(Pentrit, Hexogen, Oktogen...):
- nelisujte za vysokých tlaků, raději uchovávejte znecitlivěné 20% vody
nitroglycerinové trhaviny(Perunit,Danubit,Infernit...)
- nevystavujte větším mechanickým nárazům, náložky nerozdělujte nožem
pikrátové trhaviny(obsahující Trinitrofenol)
- nesmí přijít do styku s kovy a alkalickými látkami, vzniklé pikráty jsou velmi nebezpečné, nejvíce soli Pb,Cu, Fe
ammonledkové trhaviny
- nepoužívejte v přítomnosti Cu, neplňte do bronzových obalů
B, práce s ostatními chemikáliemi
Kapalné hořlaviny:
Zápalnost org. rozpouštědel se charakterizuje bodem vzplanutí, je to nejnižší teplota při níž vznikne tolik par ve směsi se vzduchem, že se vznítí a opět zhasne.
Hořlaviny rozdělujeme podle bodu vzplanutí do 3 tříd:
1.třída: bod vzplanutí pod 21 C(ether, aceton, benzen, ethanol, toluen, benzín)
2.třída: bod vzplanutí 21-65 C(petrolej, butanol, kyselina octová)
3.třída: bod vzplanutí 65-125 C(topné oleje, anilin).
Známou vlastností rozpouštědel je jejich těkavost, jde o specifickou vlastnost umožňující přechod z kapalného do plynného stavu. Obvykle platí, že čím nižší teplota varu rozpouštědla , tím větší je jeho těkavost.
Většina rozpouštědel jsou snadno zápalné látky a jejich páry tvoří se vzduchem výbušnou směs.
V určitém rozmezí koncentrací par ve vzduchu dochází působením plamene k explozi par rozpouštědla.
Směs par rozpouštědla se vzduchem nevybuchuje při každé koncentraci, ale jen v určitém rozmezí koncentrací. Toto rozmezí je ohraničeno dolní a horní mezí výbušnosti, nazývá se interval výbušnosti.
Je-li koncentrace par ve vzduchu nižší než dolní mez výbušnosti, dojde pouze k zapálení rozpouštěla(výbuch se nekoná). Je-li koncentrace par ve vzduchu vyšší než horní mez, pak k výbuchu také nedojde, směs je jen hořlavá.
Hořlavina je tím nebezpečnější, čím je nižší bod vzplanutí, dolní mez a interval výbušnosti větší.
Hořlavina b.varu
( C) b.vzplanutí
( C) dolní mez výbušnosti horní mez výbušnosti Interval výbušnosti
Aceton 56,3 -18 1,7 14,8 13,1
Acetaldehyd 20,4 -27 3,8 57 53,2
Benzen 80,1 -12 1,0 9,2 8,2
Benzín 72 +2 2,1 5,2 3,1
Ethanol 78,3 +13 3,2 19 15,8
Ether(diethyl) 34,6 -41 1,0 48 47,0
Methanol 64,7 +10 5,5 36,2 30,7
Sirouhlík 46,2 -30 1 50 49,0
Toluen 110,6 +4 1,1 7 5,9
Páry hořlavin mají vyšší hustotu než vzduch a hromadí se při zemi, páry se šíří po ploše a mohou i na velkou vzdálenost vzplanout.
Pracovat s nimi musíme v digestoři, v dobře větrané místnosti nebo venku. Při manipulaci(např. přelévání) musíme v blízkosti vypnout všechny zdroje otevřeného plamene(kahany, oheň v kamnech, plynové spotřebiče, cigarety), pozor dáváme také na žhavé předměty(elektrické vytápění odporovou spirálou, rožhavený el.vařič) nezapínáme ani nevypínáme el.spotřebiče(přeskok jiskry).
Spolu nemísitelné látky:
Některé chemikálie mohou spolu reagovat za vzniku jedovatých nebo výbušných sloučenin a pokud nejsou použity pro záměrnou a kontrolovanou reakci, může dojít k nebezpečné reakci nebo znehodnocení látek. Rozhodně se nesmí tyto látky bezdůvodně spolu mísit nebo dokonce takovéto směsi uchovávat.
Nebezpečné kombinace chemikálií:
látky které spolu nesmí reagovat reakce
Acetylen halogeny(F,Cl,Br,I), měď, stříbro, rtuť nebezpečí výbuchu, extrémně citlivé třaskaviny
Aktivní uhlí chlórové vápno, chlornany nebezpečí požáru a výbuchu
Amoniak chlórové vápno nestabilní sloučeniny
Amonné soli chlorečnany, manganistany nestabilní třaskaviny
Azid sodný olovnaté, měďnaté, stříbrné, rtuťnaté a jiné těžké kovy, koncentrované kyseliny citlivé třaskaviny, HN3(velmi nebezpečné)!
Azid sodný olovnaté, měďnaté, stříbrné, rtuťnaté a jiné těžké kovy, koncentrované kyseliny citlivé třaskaviny, HN3(velmi nebezpečné)!
Ethery sluneční světlo, peroxid vodíku v obou případech vznik výbušných peroxidů
Glycerin manganistany samozápalná směs
Chlorečnany a
chloristany síra, fosfor, cukr, škrob,
organické látky, glycerin,
práškové kovy, zápalné a výbušné směsi
Chlórové vápno oleje, organické látky nebezpečí samovznícení
Jód acetylen, amoniak extrémně citlivé třaskaviny
Kyselina dusičná glycerin, alkoholy, cukry a škroby, fenol, éther, alkoholy aj.org.látky výbušné sloučeniny, vznik požáru nebo výbuchu
Kyselina octová chromany, dichromany, kyselina dusičná, peroxidy, manganistany rozklad a následné nebezpečí výbuchu
Kyselina sírová konc. chlorečnany, chloristany, manganistany výbušné oxidy, následuje samovolný výbuch
Kyanidy, žlutá krevní sůl kyseliny vznik Kyanovodíku
Kyselina šťavelová stříbro, rtuť třaskaviny
Manganistany amonné soli !,glycerin, oleje, organické látky, kys.sírová exploze, samovolné vznícení
Peroxid vodíku organické látky (aminy,alkoholy, ketony), kyselina octová, práškové kovy, zápalné látky nebezpečné a samozápalné třaskaviny, nebezpečí požáru
Uhlovodíky (silice, benzen) halogeny(F,Cl,Br,I) samozápalné
Třaskaviny:
Všechny manipulace a výrobu vysoce citlivých výbušnin(třaskavin) a nebezpečných pyrotechnických složí provádíme jen s malým množstvím těchto látek(pod 10g).
Před prací zásadně vypneme všechny tepelné zdroje, pokud možno tak i potenciálně nebezpečné elektrické spotřebiče.
Z okolí ostraníme ostatní nepotřebné chemikálie a na stole ponecháme jen minimální množství potřebných chemikálií, odstraníme také všechny přebytečné skleněné a kovové materiály(a všechny tlakové láhve!).
Proti případnému výbuchu se chráníme deskou z plexiskla, která je zachycena pružinami v rámu. Mimoto používáme ochrané pomůcky- ochraný štít na obličej a speciální rukavice(lze nahradit silnými koženými s gumovým potahem).
Pokud víme, že to co děláme je nebezpečné tak přizveme někoho, kdo se o vás v případě úrazu postará a dopředu ho seznámit, co má dělat (z vlastní zkušenosti není moc dobré požádat rodiče, protože ti většinou psychicky nevydrží, snaží se vám to rozmluvit, různě narušují pracovní pohodu líčením hrůzostrašných zážitků).
Pozor dáváme i na statickou elektřinu, která je nejčastější příčinou nežádoucí exploze. Pro zamezení výboje stat. elektřiny se snažíme omezit použití plastických hmot. Nepoužívejte kombinace plast-plast a kov-kov !
Deska pracovního stolu musí být dřevěná(a nelakovaná), nepoužíváme plastové podložky, před začátkem práce se dotkneme uzemněného předmětu(svedení výboje), nejlepší je vodivě spojit celou pracovní plochu se zemí .
Diskutabilní je také uchovánání citlivých třaskavin v plastových sáčcích, při jejich rozbalování a zacházení s nimi se velmi snadno vygeneruje statický výboj.
Při samotné manipulaci s vyrobenou nebezpečnou látkou ji nejprve znecitlivíme(obvykle stačí přídavek 20% vody).
Nekombinujeme s jinými látkami a nevytváříme neověřené kombinace(často známé případy, kdy si někdo řekne ,,smíchám támhleto s tímto a uvidím co to udělá" končí většinou hooodně špatně).
Vyrobené třaskaviny uchováváme v plastových nebo skleněných nádobkách. Pokud to povaha dané látky povoluje, uzavíráme nádobky smotkem vaty a teprve poté víčkem.
Vždy je dobré danou látku znecilivit přídavkem inertní kapaliny, záleží na povaze třaskaviny ale nejčastěji se používají alkoholy a voda. Před upotřebením pak stačí látku vysušit.
Trhaviny:
Práci s málo citlivými a bezpečnými výbušninami typu TNT, Ammonledkovými trhavinami a výbušninami, které detonují pouze rozbuškou nemusíme věnovat tak silnou ostražitost jako v případě třaskavin.
Např. prevenci statického výboje lze zcela zanedbat, protože tyto výbušniny jsou na takovéto výboje prakticky necitlivé. Obdobně můžeme ve větší míře používat elektrických a topných zařízení. Přímému plameni se raději vyhneme(vypnutý kahan).
Z ochraných pomůcek stačí ochranné brýle a gumové rukavice. Většina výbušnin jsou silně toxické látky a i když zamezíte přímému styku s kůží použitím rukavic, může se objevit otrava. Tyto otravy nastávají při manipulaci se sypkou látkou, ta se dosává ve formě prachu do vzduchu a proniká do dýchacích cest.
Z těchto důvodů je doporučováno použít respirační roušku nebo protiprachovou masku.
Jednou z nejjedovatějších výbušnin vůbec je Dinitrobenzen(zkratka DNB), jeho jedovatost se dokonce blíží alkalickým kyanidům. Nejčastější otravy nastávají stykem s nechráněnou kůží a při zahřívání ve vroucí vodě(těkavost).
V podstatě lze říci, že práce s takovýmito trhavinami je relativně bezpečná jako každá jiná, ale s určitým omezením.
Každou vyrobenou výbušninu musíte důkladně přečistit od vedlejších reakčních produktů a nesmí obsahovat stopy kyselin (v opačném případě je citlivost vyšší).
I když trhaviny detonují výhradně od rozbušky, mohou za určitých okolností detonovat i po zapálení. Stane se tak, je-li výbušnina umístěna v uzeävřeném prostoru. Po zapálení vzrustá tlak plynů a rychlost rozkladu se zvyšuje, při dosažení kritického tlaku může detonovat. Takovéto nebezpečí hrozí u snadno a rychlehořících trhavin (nitroglycerinové).
Podobně jako v případě třaskavin nemíchejte výbušniny s libovolnými látkami, mohou tak z původně necitlivých látek vznikat nebezpečné výbušné kombinace.
Za žádných okolností nikdy nemíchejte trhavinu s třaskavinou do jediné směsi !!
Uchovávat se doporučuje ve skleněných nádobkách(na některé plasty mohou výbušniny s nízkou t.t. působit jako rozpouštědla), zamezte styku s kovy!
Výbušniny jako Trinitrofenol, Trinitroresorcinol aj. mají kyselé vlastnosti a reagují s kovy za vzniku třaskavých sloučenin. Tyto výbušniny se nikdy nesmí dostat do přímého styku s kovy a solemi kovů.
Dusičnan amonný nesmí být v kontaktu s mědí.
Působení přímého slunečního světla neohrožuje stabilitu trhavin, může ale měnit jejich strukturu. Důsledkem může být změna barvy, většinou bez změny ostatních vlastností.
Některá bezpečnostní omezení pro práci s trhavinami:
citlivé krystalické výbušniny(Pentrit, Hexogen, Oktogen...):
- nelisujte za vysokých tlaků, raději uchovávejte znecitlivěné 20% vody
nitroglycerinové trhaviny(Perunit,Danubit,Infernit...)
- nevystavujte větším mechanickým nárazům, náložky nerozdělujte nožem
pikrátové trhaviny(obsahující Trinitrofenol)
- nesmí přijít do styku s kovy a alkalickými látkami, vzniklé pikráty jsou velmi nebezpečné, nejvíce soli Pb,Cu, Fe
ammonledkové trhaviny
- nepoužívejte v přítomnosti Cu, neplňte do bronzových obalů
B, práce s ostatními chemikáliemi
Kapalné hořlaviny:
Zápalnost org. rozpouštědel se charakterizuje bodem vzplanutí, je to nejnižší teplota při níž vznikne tolik par ve směsi se vzduchem, že se vznítí a opět zhasne.
Hořlaviny rozdělujeme podle bodu vzplanutí do 3 tříd:
1.třída: bod vzplanutí pod 21 C(ether, aceton, benzen, ethanol, toluen, benzín)
2.třída: bod vzplanutí 21-65 C(petrolej, butanol, kyselina octová)
3.třída: bod vzplanutí 65-125 C(topné oleje, anilin).
Známou vlastností rozpouštědel je jejich těkavost, jde o specifickou vlastnost umožňující přechod z kapalného do plynného stavu. Obvykle platí, že čím nižší teplota varu rozpouštědla , tím větší je jeho těkavost.
Většina rozpouštědel jsou snadno zápalné látky a jejich páry tvoří se vzduchem výbušnou směs.
V určitém rozmezí koncentrací par ve vzduchu dochází působením plamene k explozi par rozpouštědla.
Směs par rozpouštědla se vzduchem nevybuchuje při každé koncentraci, ale jen v určitém rozmezí koncentrací. Toto rozmezí je ohraničeno dolní a horní mezí výbušnosti, nazývá se interval výbušnosti.
Je-li koncentrace par ve vzduchu nižší než dolní mez výbušnosti, dojde pouze k zapálení rozpouštěla(výbuch se nekoná). Je-li koncentrace par ve vzduchu vyšší než horní mez, pak k výbuchu také nedojde, směs je jen hořlavá.
Hořlavina je tím nebezpečnější, čím je nižší bod vzplanutí, dolní mez a interval výbušnosti větší.
Hořlavina b.varu
( C) b.vzplanutí
( C) dolní mez výbušnosti horní mez výbušnosti Interval výbušnosti
Aceton 56,3 -18 1,7 14,8 13,1
Acetaldehyd 20,4 -27 3,8 57 53,2
Benzen 80,1 -12 1,0 9,2 8,2
Benzín 72 +2 2,1 5,2 3,1
Ethanol 78,3 +13 3,2 19 15,8
Ether(diethyl) 34,6 -41 1,0 48 47,0
Methanol 64,7 +10 5,5 36,2 30,7
Sirouhlík 46,2 -30 1 50 49,0
Toluen 110,6 +4 1,1 7 5,9
Páry hořlavin mají vyšší hustotu než vzduch a hromadí se při zemi, páry se šíří po ploše a mohou i na velkou vzdálenost vzplanout.
Pracovat s nimi musíme v digestoři, v dobře větrané místnosti nebo venku. Při manipulaci(např. přelévání) musíme v blízkosti vypnout všechny zdroje otevřeného plamene(kahany, oheň v kamnech, plynové spotřebiče, cigarety), pozor dáváme také na žhavé předměty(elektrické vytápění odporovou spirálou, rožhavený el.vařič) nezapínáme ani nevypínáme el.spotřebiče(přeskok jiskry).
Spolu nemísitelné látky:
Některé chemikálie mohou spolu reagovat za vzniku jedovatých nebo výbušných sloučenin a pokud nejsou použity pro záměrnou a kontrolovanou reakci, může dojít k nebezpečné reakci nebo znehodnocení látek. Rozhodně se nesmí tyto látky bezdůvodně spolu mísit nebo dokonce takovéto směsi uchovávat.
Nebezpečné kombinace chemikálií:
látky které spolu nesmí reagovat reakce
Acetylen halogeny(F,Cl,Br,I), měď, stříbro, rtuť nebezpečí výbuchu, extrémně citlivé třaskaviny
Aktivní uhlí chlórové vápno, chlornany nebezpečí požáru a výbuchu
Amoniak chlórové vápno nestabilní sloučeniny
Amonné soli chlorečnany, manganistany nestabilní třaskaviny
Azid sodný olovnaté, měďnaté, stříbrné, rtuťnaté a jiné těžké kovy, koncentrované kyseliny citlivé třaskaviny, HN3(velmi nebezpečné)!
Azid sodný olovnaté, měďnaté, stříbrné, rtuťnaté a jiné těžké kovy, koncentrované kyseliny citlivé třaskaviny, HN3(velmi nebezpečné)!
Ethery sluneční světlo, peroxid vodíku v obou případech vznik výbušných peroxidů
Glycerin manganistany samozápalná směs
Chlorečnany a
chloristany síra, fosfor, cukr, škrob,
organické látky, glycerin,
práškové kovy, zápalné a výbušné směsi
Chlórové vápno oleje, organické látky nebezpečí samovznícení
Jód acetylen, amoniak extrémně citlivé třaskaviny
Kyselina dusičná glycerin, alkoholy, cukry a škroby, fenol, éther, alkoholy aj.org.látky výbušné sloučeniny, vznik požáru nebo výbuchu
Kyselina octová chromany, dichromany, kyselina dusičná, peroxidy, manganistany rozklad a následné nebezpečí výbuchu
Kyselina sírová konc. chlorečnany, chloristany, manganistany výbušné oxidy, následuje samovolný výbuch
Kyanidy, žlutá krevní sůl kyseliny vznik Kyanovodíku
Kyselina šťavelová stříbro, rtuť třaskaviny
Manganistany amonné soli !,glycerin, oleje, organické látky, kys.sírová exploze, samovolné vznícení
Peroxid vodíku organické látky (aminy,alkoholy, ketony), kyselina octová, práškové kovy, zápalné látky nebezpečné a samozápalné třaskaviny, nebezpečí požáru
Uhlovodíky (silice, benzen) halogeny(F,Cl,Br,I) samozápalné
Raketová Paliva - 2. část
Každé palivo má jiné charakteristiky,vlivem toho je třeba použít pro každý prach jiný průměr trysky a jiný tvar paliva.
Většina zde uvedených paliv je na bázi černého prachu.Zhotovení těchto směsí je snadné a bezpečné.
Paliva na bázi černého prachu:
ROCKET-TX (pro motor DB-1-SM-6)
Dusičnan draselný…….65-63%
Uhlík(dřevěné uhlí)……26-28%
Síra……………………9%
Toto palivo má ideální vlastnosti pro použití do malých a středních raket s obsahem paliva do 30g.Volně hoří celkem pomalu, ale v dutince mnohem rychleji. Někdy se přidávají 4g Dextrinu na 100g prachu, směs se zvlhčí ethanolem a stlačí do formy. Přídavek dextrinu zvyšuje pevnost paliva, takže se nedrolí.
Vojenský prach (náplň do ručních raketometů,,Panzerfaust´´)
Dusičnan sodný………62%
Dřevěné uhlí………….23%
Síra…………………..15%
Lancaster (Ohňostrojové rakety)
Dusičnan draselný…….61%
Dřevěné uhlí…………..34%
Síra……………………5%
Visser no1-modifikovaný (ohňostrojové rakety)
Dusičnan draselný………69%
Dřevěné uhlí…………….27%
Síra……………………..4%
Vynikající pro výrobu ohňostrojových a efektních raket.
German rockets (prach do německých raket)
Dusičnan draselný……..60%
Dřevěné uhlí…………...25%
Síra……………………15%
Já osobně mám špatné zkušenosti s prachy typu German a American. Špatně se zapalují a také se občas stane, že motor s těmito prachy exploduje a někdy zase zcela selže.
American rockets (prach do amerických raket)
Dusičnan draselný………59%
Dřevěné prachy………...31%
Síra…………………….10%
ESTES C-Type (prach do motorů pro raketové modelářství)
Dusičnan draselný………71,8%
Dřevěné uhlí……………13,8%
Síra…………………….13,4%
Dextrin………………….1,0%
Bezpečnostní kompozice z roku 1994 jako standard pro plnění motorů.
Paliva na bázi cukrů a škrobů:
Candy propellant
Dusičnan draselný……..74%
Sacharosa(cukr)…...….26%
Směs lze také připravit opatrným tavením směsi na olejové lázni. Větší množství(nad 50g)připravujte raději normálním způsobem.Malá množství lze míchat za tepla, kdy je cukr roztavený a plastickou směsí přímo plnit raketky.
Starch propellant
Dusičnan draselný……69%
Škrob………………..24%
Síra…………………..7%
Nízko impulsní prach. Hodí se jen pro nejmenší raketky s úzkou tryskou. Výhodou může být snad jen to,že nemusíme mlet uhlí. Škrob může být bramborový, rýžový, pšeničný…).
Žáruvzdorný tmel na bázi ZnO-ZnCl2(Rychle-tvrdnoucí)
Příprava tohoto tmelu je opravdu velmi jednoduchá:
Do 20 - 40 %-ního roztoku ZnCl2(chlorid zinečnatý) přisypeme práškový ZnO(oxid zinečnatý) a dobře promícháme. Tmel má mít mírně plastickou až drobivou konzistenci. Podle potřeby můžeme přidat až 30% plniva (CaSO4).
Při použití koncentrovaného roztoku ZnCl2 je směs zpracovatelná do 3 minut, pak ztvrdne a nelze s ní manipulovat.
S 30%ním roztokem tmel ztvrdne za 10-15 minut a s 20%ním za 20 minut.
Tmel je po zatuhnutí velmi tvrdý(pevnost převyšuje sádru, beton aj.).
Většina zde uvedených paliv je na bázi černého prachu.Zhotovení těchto směsí je snadné a bezpečné.
Paliva na bázi černého prachu:
ROCKET-TX (pro motor DB-1-SM-6)
Dusičnan draselný…….65-63%
Uhlík(dřevěné uhlí)……26-28%
Síra……………………9%
Toto palivo má ideální vlastnosti pro použití do malých a středních raket s obsahem paliva do 30g.Volně hoří celkem pomalu, ale v dutince mnohem rychleji. Někdy se přidávají 4g Dextrinu na 100g prachu, směs se zvlhčí ethanolem a stlačí do formy. Přídavek dextrinu zvyšuje pevnost paliva, takže se nedrolí.
Vojenský prach (náplň do ručních raketometů,,Panzerfaust´´)
Dusičnan sodný………62%
Dřevěné uhlí………….23%
Síra…………………..15%
Lancaster (Ohňostrojové rakety)
Dusičnan draselný…….61%
Dřevěné uhlí…………..34%
Síra……………………5%
Visser no1-modifikovaný (ohňostrojové rakety)
Dusičnan draselný………69%
Dřevěné uhlí…………….27%
Síra……………………..4%
Vynikající pro výrobu ohňostrojových a efektních raket.
German rockets (prach do německých raket)
Dusičnan draselný……..60%
Dřevěné uhlí…………...25%
Síra……………………15%
Já osobně mám špatné zkušenosti s prachy typu German a American. Špatně se zapalují a také se občas stane, že motor s těmito prachy exploduje a někdy zase zcela selže.
American rockets (prach do amerických raket)
Dusičnan draselný………59%
Dřevěné prachy………...31%
Síra…………………….10%
ESTES C-Type (prach do motorů pro raketové modelářství)
Dusičnan draselný………71,8%
Dřevěné uhlí……………13,8%
Síra…………………….13,4%
Dextrin………………….1,0%
Bezpečnostní kompozice z roku 1994 jako standard pro plnění motorů.
Paliva na bázi cukrů a škrobů:
Candy propellant
Dusičnan draselný……..74%
Sacharosa(cukr)…...….26%
Směs lze také připravit opatrným tavením směsi na olejové lázni. Větší množství(nad 50g)připravujte raději normálním způsobem.Malá množství lze míchat za tepla, kdy je cukr roztavený a plastickou směsí přímo plnit raketky.
Starch propellant
Dusičnan draselný……69%
Škrob………………..24%
Síra…………………..7%
Nízko impulsní prach. Hodí se jen pro nejmenší raketky s úzkou tryskou. Výhodou může být snad jen to,že nemusíme mlet uhlí. Škrob může být bramborový, rýžový, pšeničný…).
Žáruvzdorný tmel na bázi ZnO-ZnCl2(Rychle-tvrdnoucí)
Příprava tohoto tmelu je opravdu velmi jednoduchá:
Do 20 - 40 %-ního roztoku ZnCl2(chlorid zinečnatý) přisypeme práškový ZnO(oxid zinečnatý) a dobře promícháme. Tmel má mít mírně plastickou až drobivou konzistenci. Podle potřeby můžeme přidat až 30% plniva (CaSO4).
Při použití koncentrovaného roztoku ZnCl2 je směs zpracovatelná do 3 minut, pak ztvrdne a nelze s ní manipulovat.
S 30%ním roztokem tmel ztvrdne za 10-15 minut a s 20%ním za 20 minut.
Tmel je po zatuhnutí velmi tvrdý(pevnost převyšuje sádru, beton aj.).
Raketová Paliva
Obecně:
Raketu pohání raketový motor,který může spalovat pevná nebo kapalná paliva(vzácně též plynná). Spalovací komora,tj.motor je tenkostěnná nádoba zhotovená nejčastěji z ocele. Pro malé raketky se používá motor papírový.
Motor má nejčastěji válcovitý tvar,komora je uzavřena dnem s tryskou. Při zažehnutí paliva vytékají plynné zplodiny velkou rychlostí ven z trysky a způsobují tah raketového motoru v opačném smyslu.
Základní vlastnosti raketových paliv:
Tuhé palivo je směsí okysličovadla a hořlaviny. Má tu vlastnost, že uhořívá pravidelně kolmo ke svému povrchu.
Velmi důležitou vlastností je množství plynů vzniklých z 1kg paliva. Čím je větší, tím je palivo účinnější. Stejně tak je důležitá energie paliva,obsahují-li kovové prášky jako Al,Mg,Ti jsou vždy efektivnější než stejná paliva bez přídavku kovů.
Rychlost hoření paliva závisí nejvíce na tlaku ve spalovací komoře .
Tento tlak se dá korigovat jak průměrem trysky, tak tvarem paliva.
Protože průměr trysky se u malých raket téměř nemění lze velmi snadno měnit tah motoru změnou tvaru raketového paliva.
Plnění paliva se provádí lisováním, nebo se použije rychle-tuhnoucích směsí ,které se odlévají. Často se také používají palivová zrna, což jsou svazky tyčinek z litého a lisovaného materiálu.
Závislost rychlosti hoření a tlaku na tvaru paliva (2 nejzákladnější typy) :
Ad 1, Palivo má centrální dutý kanálek.Tlak plynů rovnoměrně stoupá po celou dobu hoření ,ke konci je tlak nejvyšší.
Raketa s tímto tvarem paliva odstartuje po dosažení určitého tlaku plynů (max.0,3s).
Rychlost letu se bude stále zvyšovat a dolet bude nejvyšší.Tento tvar je ideální.
Ad 2, Palivo vyplňuje celou komoru,není tvarované. Zapálením z vnějšku tlak plynů roste pomalu a po celou dobu hoření zůstává konstantní.
Raketa s takovýmto palivem by vzlétla, ale vzápětí by spadla protože by měla malý tah.Existují samozřejmě další tvary paliv, ale jejich příprava je dost náročná.
Z předchozího plyne, že nejvhodnější je palivo s centrálním kanálkem.
Tvar a konstrukce motoru :
Motor má vždy válcovitý tvar a je zhotoven z kartónového papíru.Síla stěn musí být minimálně 2,2-3,5mm ,jinak se stěny propálí. Dno motoru je pevně uzavřeno.
Tryska :
Je tou nejdůležitější součástí motoru. Musí mít přesný průměr, protože odchylka 0,35mm povede ke změně vlastnosti motoru. Bude-li průměr nižší -motor se roztrhne a bude-li vyšší-nebude dolet rakety dostatečný. Pro tento účel by bylo nejlepší opatřit si posuvné měřidlo(stačí plastové,které stojí 20,-).
Trysku zhotovíme z rychle-tvrdnoucího tmelu na bázi ZnCl2 -ZnO .
Pracovní postup:
1.Nejprve vytvoříme papírovou patronu(motor):
Na válcovitou formu průměru 18-19mm navineme kartónový papír(z bonboniéry,krabice od bot…),který z jedné strany natřeme lepidlem na papír. Zpevníme omotáním 3 vrstvami izolepy. Vytvořenou dutinku sundáme z formy a změříme její velikosti. Délka má být 100mm, vnitřní průměr 18-19mm a síla stěn 2,2-3,2mm. Obr.
2.Připravíme formu pro vytvoření kanálku v palivu:
Do dřevěného válce průměru18-19mm zatlučeme ocelový ,mírně kónický (ke konci se zužuje)hřebík o průměru 5,5mm u válce a 4,5mm na konci. Délka hřebíku je 50mm. Pro dosažení mírně kónického tvaru jej obrousíme pilníkem, nebo bruskou.obr.
3. Vytvoření trysky a tvarovaného paliva :
Papírovou patronu nasuneme na formu s hřebíkem. Ke dnu nasypeme 4,5g -5g Žáruvzdorného tmelu. Tmel stlačíme pomocí dřevěného válečku jehož střed provrtáme vrtákem o průměru min.6mm. Za pomocí kladiva se snažíme tmel co nejvíce slisovat ke dnu. Ne však příliš, jinak bychom protrhli patronu.
Stlačovací dřevěný váleček vytáhneme a do dutinky nasypeme 15g Rocket-TX směsi zvlhčené ethanolem. Prach přidáváme po 3 částech a vždy slisujeme pomoci válečku a kladiva.
4. Z patrony vytáhneme formu s hřebíkem a necháme volně odpařit ethanol z prachu(na teplém místě 25-40 C, až zmizí zápach po ethanolu),to trvá cca 5 hodin.
5.Po vyschnutí prachu zatmelíme druhý konec dutinky pomocí tmelu nebo epoxidu. Po zatvrdnutí tmelu vložíme do kanálku zápalnici a motor je hotový .
6. K motoru přivážeme stabilizační tyč z balzy ,špejle nebo jiného(nej.dřevěného) lehkého materiálu o délce 30cm-40cm. Motor můžeme také použít jako klasický pohon pro raketové modely.
Vlastnosti tohoto motoru:
Tento motor byl odvozen od Ruského motoru DB-1-SM-6 používaného pro raketové modelářství.
Celkový impuls: 5,88 N/s(0,6 kg/s)
P spec.: 30 kg.s/kg ,P počáteční : 0,204 kg ,P(max.)=2,29kg
Čas hoření paliva: max.2,6 s.
Pokud hmotnost celé rakety nepřekročí 90g je dolet u dobře připravené rakety minimálně 400m(maximální dolet je 700m).
Raketu pohání raketový motor,který může spalovat pevná nebo kapalná paliva(vzácně též plynná). Spalovací komora,tj.motor je tenkostěnná nádoba zhotovená nejčastěji z ocele. Pro malé raketky se používá motor papírový.
Motor má nejčastěji válcovitý tvar,komora je uzavřena dnem s tryskou. Při zažehnutí paliva vytékají plynné zplodiny velkou rychlostí ven z trysky a způsobují tah raketového motoru v opačném smyslu.
Základní vlastnosti raketových paliv:
Tuhé palivo je směsí okysličovadla a hořlaviny. Má tu vlastnost, že uhořívá pravidelně kolmo ke svému povrchu.
Velmi důležitou vlastností je množství plynů vzniklých z 1kg paliva. Čím je větší, tím je palivo účinnější. Stejně tak je důležitá energie paliva,obsahují-li kovové prášky jako Al,Mg,Ti jsou vždy efektivnější než stejná paliva bez přídavku kovů.
Rychlost hoření paliva závisí nejvíce na tlaku ve spalovací komoře .
Tento tlak se dá korigovat jak průměrem trysky, tak tvarem paliva.
Protože průměr trysky se u malých raket téměř nemění lze velmi snadno měnit tah motoru změnou tvaru raketového paliva.
Plnění paliva se provádí lisováním, nebo se použije rychle-tuhnoucích směsí ,které se odlévají. Často se také používají palivová zrna, což jsou svazky tyčinek z litého a lisovaného materiálu.
Závislost rychlosti hoření a tlaku na tvaru paliva (2 nejzákladnější typy) :
Ad 1, Palivo má centrální dutý kanálek.Tlak plynů rovnoměrně stoupá po celou dobu hoření ,ke konci je tlak nejvyšší.
Raketa s tímto tvarem paliva odstartuje po dosažení určitého tlaku plynů (max.0,3s).
Rychlost letu se bude stále zvyšovat a dolet bude nejvyšší.Tento tvar je ideální.
Ad 2, Palivo vyplňuje celou komoru,není tvarované. Zapálením z vnějšku tlak plynů roste pomalu a po celou dobu hoření zůstává konstantní.
Raketa s takovýmto palivem by vzlétla, ale vzápětí by spadla protože by měla malý tah.Existují samozřejmě další tvary paliv, ale jejich příprava je dost náročná.
Z předchozího plyne, že nejvhodnější je palivo s centrálním kanálkem.
Tvar a konstrukce motoru :
Motor má vždy válcovitý tvar a je zhotoven z kartónového papíru.Síla stěn musí být minimálně 2,2-3,5mm ,jinak se stěny propálí. Dno motoru je pevně uzavřeno.
Tryska :
Je tou nejdůležitější součástí motoru. Musí mít přesný průměr, protože odchylka 0,35mm povede ke změně vlastnosti motoru. Bude-li průměr nižší -motor se roztrhne a bude-li vyšší-nebude dolet rakety dostatečný. Pro tento účel by bylo nejlepší opatřit si posuvné měřidlo(stačí plastové,které stojí 20,-).
Trysku zhotovíme z rychle-tvrdnoucího tmelu na bázi ZnCl2 -ZnO .
Pracovní postup:
1.Nejprve vytvoříme papírovou patronu(motor):
Na válcovitou formu průměru 18-19mm navineme kartónový papír(z bonboniéry,krabice od bot…),který z jedné strany natřeme lepidlem na papír. Zpevníme omotáním 3 vrstvami izolepy. Vytvořenou dutinku sundáme z formy a změříme její velikosti. Délka má být 100mm, vnitřní průměr 18-19mm a síla stěn 2,2-3,2mm. Obr.
2.Připravíme formu pro vytvoření kanálku v palivu:
Do dřevěného válce průměru18-19mm zatlučeme ocelový ,mírně kónický (ke konci se zužuje)hřebík o průměru 5,5mm u válce a 4,5mm na konci. Délka hřebíku je 50mm. Pro dosažení mírně kónického tvaru jej obrousíme pilníkem, nebo bruskou.obr.
3. Vytvoření trysky a tvarovaného paliva :
Papírovou patronu nasuneme na formu s hřebíkem. Ke dnu nasypeme 4,5g -5g Žáruvzdorného tmelu. Tmel stlačíme pomocí dřevěného válečku jehož střed provrtáme vrtákem o průměru min.6mm. Za pomocí kladiva se snažíme tmel co nejvíce slisovat ke dnu. Ne však příliš, jinak bychom protrhli patronu.
Stlačovací dřevěný váleček vytáhneme a do dutinky nasypeme 15g Rocket-TX směsi zvlhčené ethanolem. Prach přidáváme po 3 částech a vždy slisujeme pomoci válečku a kladiva.
4. Z patrony vytáhneme formu s hřebíkem a necháme volně odpařit ethanol z prachu(na teplém místě 25-40 C, až zmizí zápach po ethanolu),to trvá cca 5 hodin.
5.Po vyschnutí prachu zatmelíme druhý konec dutinky pomocí tmelu nebo epoxidu. Po zatvrdnutí tmelu vložíme do kanálku zápalnici a motor je hotový .
6. K motoru přivážeme stabilizační tyč z balzy ,špejle nebo jiného(nej.dřevěného) lehkého materiálu o délce 30cm-40cm. Motor můžeme také použít jako klasický pohon pro raketové modely.
Vlastnosti tohoto motoru:
Tento motor byl odvozen od Ruského motoru DB-1-SM-6 používaného pro raketové modelářství.
Celkový impuls: 5,88 N/s(0,6 kg/s)
P spec.: 30 kg.s/kg ,P počáteční : 0,204 kg ,P(max.)=2,29kg
Čas hoření paliva: max.2,6 s.
Pokud hmotnost celé rakety nepřekročí 90g je dolet u dobře připravené rakety minimálně 400m(maximální dolet je 700m).
Wednesday, 13 February 2008
Barevné Dýmovnice
Dýmovnice:
Dýmovnice se poprvé začaly ve velkém používat ve vojenství.
Mezi prvními barevnými dýmovnicemi dominovala žlutá barva, neboť je velmi snadno připravitelná pomocí síry a realgaru a barva černá,kterou lze získat z naftalenu, asfatlu, téru(samozřejmě byly i všelijaké šedé a bílé).
Už od začátku se hledali látky, které by byly schopny dým zabarvit červeně, zeleně, modře, sytě žlutě .
Zkoušelo se přidávat téměř všechny známá barviva, ale látky se teplem rozložili nebo shořeli a dým zůstal bezbarvý.
Jednoho dne (začíná to jak pohádka)se začal kdosi zabývat tím, proč vlastně chlorid amonný vytváří mlhu a jiné jemu podobné sloučeniny nikoliv.
Došlo se k závěru, že schopnost vytvářet dým mají takové látky, které sublimují. Sublimace je přechod látky z pevného stavu do plynného(a opačně).
Pro barvení dýmu se používají organická barviva, která se při vyšší teplotě rozkládají, slože jsou tudíž volen tak, aby jejich teplota při hoření nepřesáhla v přímém styku s hořlavou náplní1000st.C.
Ve vojenství se při potřebě co nejrychleji zahalit určitý prostor dýmem používá směsi výbušniny s barvivem.
Explozí nálože se barvivo rozmetá do okolí a teplota výbuchu způsobí jeho sublimaci.
Konstrukce takovýchto náloží je dvojí:
A, náložka střelného prachu se umístí do středu nádobky s barvivem
B, výbušnina se přímo míchá s barvou.
Efektivnější je použití metody B, kde se malé množství brizantní trhaviny(Pentrit) míchá s barvivem. Mimochodem tato metoda byla poprvé použita u nás a je Československým patentem.
Výroba:
Látky nejprve odděleně jemně rozetřeme (velmi záleží na velikosti částic-hrubá směs vám nebude dýmit), pak smísíme a promíchanou směs znovu roztíráme v třecí misce. Práškovou kompozici plníme do papírové patrony o vnitřním průměru 2,5cm a délce 10cm ,do směsi vložíme zápalnici nebo prskavku. Naplněnou patronu z obou stran uzavřeme utěsněním papírem a po celé délce patrony vyvrtáme asi 10-15 otvorů(o průměru2-4mm) tak, aby tvořily spirálu kolem patrony.
Uváděné dýmovnice jsou používány americkým vojskem jako signální dýmotvorné granáty:
Červená Žlutá
Chlorečnan draselný 20% Chlorečnan draselný 33 %
Laktóza 20% Laktóza 24 %
Paranitranilinová červeň 60% Auramin 34 %
Chrysoidine 9 %
Modrá Zelená
Chlorečnan draselný 25 % Chlorečnan draselný 33 %
Laktóza 35 % Laktóza 26 %
Indigo 40 % Auramin 15 %
Indigo 26 %
Dýmovnice obsahují chloristan draselný:
Červená Zelená Modrá
Chloristan draselný : 25 % 27 % 25 %
Sulfid antimonitý : 20 % 23 % 20 %
Rhodaminová červeň : 50 %
Malachitová zeleň : 45 %
Methylenová modř : 50 %
Šelak : 5 % 5 % 5 %
Závěrem:
Uváděné barviva pravděpodobně neseženete a mimoto jsou drahé
(50g za 100,-), výsledný efekt však stojí za to.
Jistou útěchou je použití malého množství chlorečnanu v dýmovnicích, takže ušetříte.
Mimo uvedená barviva lze použít i jiných organických, např:
Paranitranilinová žluť ………………kanárkově žlutá
Rhodamin B…………………………karmínově červená.
V příští části uvedeme další barevné dýmovnice, černé a šedé bez použití chlorečnanu a chloristanu a další typy bílých dýmovnic….
Dýmovnice se poprvé začaly ve velkém používat ve vojenství.
Mezi prvními barevnými dýmovnicemi dominovala žlutá barva, neboť je velmi snadno připravitelná pomocí síry a realgaru a barva černá,kterou lze získat z naftalenu, asfatlu, téru(samozřejmě byly i všelijaké šedé a bílé).
Už od začátku se hledali látky, které by byly schopny dým zabarvit červeně, zeleně, modře, sytě žlutě .
Zkoušelo se přidávat téměř všechny známá barviva, ale látky se teplem rozložili nebo shořeli a dým zůstal bezbarvý.
Jednoho dne (začíná to jak pohádka)se začal kdosi zabývat tím, proč vlastně chlorid amonný vytváří mlhu a jiné jemu podobné sloučeniny nikoliv.
Došlo se k závěru, že schopnost vytvářet dým mají takové látky, které sublimují. Sublimace je přechod látky z pevného stavu do plynného(a opačně).
Pro barvení dýmu se používají organická barviva, která se při vyšší teplotě rozkládají, slože jsou tudíž volen tak, aby jejich teplota při hoření nepřesáhla v přímém styku s hořlavou náplní1000st.C.
Ve vojenství se při potřebě co nejrychleji zahalit určitý prostor dýmem používá směsi výbušniny s barvivem.
Explozí nálože se barvivo rozmetá do okolí a teplota výbuchu způsobí jeho sublimaci.
Konstrukce takovýchto náloží je dvojí:
A, náložka střelného prachu se umístí do středu nádobky s barvivem
B, výbušnina se přímo míchá s barvou.
Efektivnější je použití metody B, kde se malé množství brizantní trhaviny(Pentrit) míchá s barvivem. Mimochodem tato metoda byla poprvé použita u nás a je Československým patentem.
Výroba:
Látky nejprve odděleně jemně rozetřeme (velmi záleží na velikosti částic-hrubá směs vám nebude dýmit), pak smísíme a promíchanou směs znovu roztíráme v třecí misce. Práškovou kompozici plníme do papírové patrony o vnitřním průměru 2,5cm a délce 10cm ,do směsi vložíme zápalnici nebo prskavku. Naplněnou patronu z obou stran uzavřeme utěsněním papírem a po celé délce patrony vyvrtáme asi 10-15 otvorů(o průměru2-4mm) tak, aby tvořily spirálu kolem patrony.
Uváděné dýmovnice jsou používány americkým vojskem jako signální dýmotvorné granáty:
Červená Žlutá
Chlorečnan draselný 20% Chlorečnan draselný 33 %
Laktóza 20% Laktóza 24 %
Paranitranilinová červeň 60% Auramin 34 %
Chrysoidine 9 %
Modrá Zelená
Chlorečnan draselný 25 % Chlorečnan draselný 33 %
Laktóza 35 % Laktóza 26 %
Indigo 40 % Auramin 15 %
Indigo 26 %
Dýmovnice obsahují chloristan draselný:
Červená Zelená Modrá
Chloristan draselný : 25 % 27 % 25 %
Sulfid antimonitý : 20 % 23 % 20 %
Rhodaminová červeň : 50 %
Malachitová zeleň : 45 %
Methylenová modř : 50 %
Šelak : 5 % 5 % 5 %
Závěrem:
Uváděné barviva pravděpodobně neseženete a mimoto jsou drahé
(50g za 100,-), výsledný efekt však stojí za to.
Jistou útěchou je použití malého množství chlorečnanu v dýmovnicích, takže ušetříte.
Mimo uvedená barviva lze použít i jiných organických, např:
Paranitranilinová žluť ………………kanárkově žlutá
Rhodamin B…………………………karmínově červená.
V příští části uvedeme další barevné dýmovnice, černé a šedé bez použití chlorečnanu a chloristanu a další typy bílých dýmovnic….
Dymovnice – bílé
Tyto dymovnice horí ,ci spíše dýmí víceméne bílou barvou. Nekteré nemají ciste bílou barvu a jsou spíše šedé. Jsou to zvlášte ty ,které obsahují drevené uhlí, saze, kalafunu. Jednotlivé složky dobre rozetreme a promícháme.Špatne promíchané slože se obtížne roznecují. Práškovou smes nasypeme do papírového válce o prumeru 3 cm a délce 12 cm. Dokola po celém obvodu válce udeláme 3 milimetrové díry hrebíkem .Tech bude asi 12-20. Obe strany válce jsou dobre ucpány.Papír musí být více vrstý a síly alespon 2,5mm jinak se propálí. Zápalnici prostrcíme jednou z der od hrebíku,v nouzi použijeme prskavku. U obtížne zažehnutelných smesí nasypeme na dymotvornou slož cca 10g cerného prachu a vložíme zápalnici.
Slož C.01
Složení :
Dusicnan draselný……………30%
Síra………………………………..40%
drevené uhlí……………………17%
drevný prach……………………13%
Tato slož pomerne špatne horí a po zapálení casto uhasíná.Nejlepší je zapalovat ji cerným prachem,který nasypeme do alobalu ,vytvoríme válecek a ten protáhneme celou složí. Použitý drevný prach zbarvuje dým do šedé barvy.
Slož C.02
Složení :
Dusicnan draselný………….50%
Cukr ……………………….……50%
Nejjednodušší smes,dost rychle horí a obcas se stane,že se obal dymovnice roztrhne,nebo pri vetším množství celá smes vybuchne.Dým není ciste bílý a pripomíná cigaretový kour.Horí-li smes príliš rychle pridejte 10% Hydrogenuhlicitanu sodného(jedlá soda).
Slož C.03
Složení :
Dusicnan draselný……..66%
Realgar…………………….13%
drevené uhlí………………5%
Saze………………………….5%
Rýžový škrob……………..11%
Horí pomerne klidne a plynule za vývinu ciste bílého dýmu. Saze a rýžový škrob zpomalují rychlost horení,bez nich by smes zacala horet plamenem.
Slož c.04
Složení :
Dusicnan draselný………..53%
Síra………………………………7%
drevené uhlí…………………32%
Saze……………………………..8%
Popravde receno nic moc - necekejte,že s touto složí zahalíte trípatrovou budovu do hustého dýmu (k tomu se vám šikne c.6).Co víc dodat?
Slož c.05
Složení :
Dusicnan draselný…………40%
Síra……………………………..45%
Realgar………………………..15%
Standardní dymovnice dríve používaná vojskem.Podobne jako c.01 vzniká plynný oxid siricitý a plynná síra ve forme bílé mlhy.Realgar zintenzivnuje hustotu dýmu(tak,že by se dala krájet…)
Slož c.06
Složení :
Chlorecnan draselný………….35%
Chlorid amonný………………….40%
Laktóza(nebo sacharoza)…….25%
Absolutne nejlepší bílá dýmovnice,oproti jiným vyvine mnohem vetší množství hustého dýmu. Bohužel se musí použít chlorecnan,který je obtížne k sehnání a není zrovna levný.Nezbývá než poprát hodne mlhy a co nejhorší viditelnost.
Slož C.01
Složení :
Dusicnan draselný……………30%
Síra………………………………..40%
drevené uhlí……………………17%
drevný prach……………………13%
Tato slož pomerne špatne horí a po zapálení casto uhasíná.Nejlepší je zapalovat ji cerným prachem,který nasypeme do alobalu ,vytvoríme válecek a ten protáhneme celou složí. Použitý drevný prach zbarvuje dým do šedé barvy.
Slož C.02
Složení :
Dusicnan draselný………….50%
Cukr ……………………….……50%
Nejjednodušší smes,dost rychle horí a obcas se stane,že se obal dymovnice roztrhne,nebo pri vetším množství celá smes vybuchne.Dým není ciste bílý a pripomíná cigaretový kour.Horí-li smes príliš rychle pridejte 10% Hydrogenuhlicitanu sodného(jedlá soda).
Slož C.03
Složení :
Dusicnan draselný……..66%
Realgar…………………….13%
drevené uhlí………………5%
Saze………………………….5%
Rýžový škrob……………..11%
Horí pomerne klidne a plynule za vývinu ciste bílého dýmu. Saze a rýžový škrob zpomalují rychlost horení,bez nich by smes zacala horet plamenem.
Slož c.04
Složení :
Dusicnan draselný………..53%
Síra………………………………7%
drevené uhlí…………………32%
Saze……………………………..8%
Popravde receno nic moc - necekejte,že s touto složí zahalíte trípatrovou budovu do hustého dýmu (k tomu se vám šikne c.6).Co víc dodat?
Slož c.05
Složení :
Dusicnan draselný…………40%
Síra……………………………..45%
Realgar………………………..15%
Standardní dymovnice dríve používaná vojskem.Podobne jako c.01 vzniká plynný oxid siricitý a plynná síra ve forme bílé mlhy.Realgar zintenzivnuje hustotu dýmu(tak,že by se dala krájet…)
Slož c.06
Složení :
Chlorecnan draselný………….35%
Chlorid amonný………………….40%
Laktóza(nebo sacharoza)…….25%
Absolutne nejlepší bílá dýmovnice,oproti jiným vyvine mnohem vetší množství hustého dýmu. Bohužel se musí použít chlorecnan,který je obtížne k sehnání a není zrovna levný.Nezbývá než poprát hodne mlhy a co nejhorší viditelnost.
Prskavky
Cože to sou prskavky?
Prskavky zná asi každý(pokud není Marťan), takže jsme rádi, že nemusíme nic vysvětlovat.
I když….kdo ví? Radši napíšeme o co jde: V podstatě jde o vytvoření efektu odprskávajících jisker. Slož je nanesena na tenkém drátu nebo špejli. Někdy se také plní do tenkých papírových válečků. Po zapálení (které trvá dost dlouho,protože směs potřebuje pro iniciaci vysokou teplotu) začne směs,,prskat jiskry´´.
Postup:
A, Jednotlivé složky jemně rozetřeme a dobře promícháme. Špatně promíchaná směs se nezapálí, ale bude pouze dýmit(a to určitě nechceme). Všechny směsi obsahují dextrin, který způsobuje slepení kompozice a zabraňuje jejímu odrolení z drátu. Místo dextrinu lze použít kostní klih, nebo tapetářské lepidlo(obsahuje karboxymethylcelulosu).
B, Dobře promíchanou slož nasypeme do nádobky a po kapkách přidáváváme vodu, tyčinkou mícháme do vzniku husté a polotekuté kaše.
C, Do takto vzniklé kaše namáčíme nastříhané ocelové drátky. Necháme chvíli zaschnout a namáčíme znovu. Namáčení opakujeme celkem 3 až 6-krát, podle viskozity kaše a požadované tloušťky vrstvy na drátu.
D, Prskavky sušíme zavěšené ve vzduchu při teplotě 15-40st. nad topením apod
Pozn: Nejhezčí prskavky lze sice připravit jen za použití chlorečnanu nebo chloristanu, ale kompozice obsahující dusičnany jsou také hodně hezké, takže nemusíte používat drahé chemikálie. Pro začátečníky doporučujeme kompozice SB-01, SB-02, GS-01. Hliník používejte buď ve formě prachu nebo jemné krupice.
Prskavkové kompozice:
ES-01 SB-01 AS-01 SX-34 RS-08 AS-02 SB-02
Dusičnan draselný 63% 44%
Chloristan draselný 40% 60% 50%
Chlorečnan barnatý 37%
Dusičnan strontnatý 86%
Síra 13% 12%
Dřevěné uhlí 14% 25%
Titan, fine flake 40%
Hliník, fine flake 10% 30% 56% 35% 19%
Propyl guar 2%
Šelak 7% 14%
Dextrin 18% +5 10% 15% +5
Sněžné prskavky:
Nejhezčí prskavky, jaké lze vůbec připravit jsou tzv.Snowball(sněžné) .Všechny složky se velmi jemně rozemelou, přidá se malé množství vody a směs se znovu roztírá. Poté se přidá více vody do vzniku kaše, do které se namáčí železný drát. Po vytažení se 2 hodiny suší, načež se znovu ponoří do směsi. Po usušení hoří brilantně bílým plamenem za vzniku nádherných jisker.
Snowball sparklers
Dusičnan draselný 39%
Dusičnan barnatý 18%
Síra 9,5%
Dřevěné uhlí 9,5%
Sulfid antimonitý 9,5%
Hliníkový prach 5,5%
Dextrin 9%
Jiné směsi, jež vytváří podobný efekt jako Snowballs:
Tato směs se připravuje rozmícháváním v acetonu nebo nitroředidle. Místo 4%šelaku lze použít 10% nitrocelulózového laku a kaši připravit promícháním s ředidlem. Sušení je mnohem rychlejší(2-4 hodiny).
Velmi hezké jsou také prskavky vytvářející zlaté jiskry :
Zlaté prskavky obsahující železné piliny
GS-01 GS-02
Dusičnan barnatý 52 50
Hliník -prach 7,5 7,5
Železo -jemné piliny 25 27
Oxid manganičitý 3 1,5
Dextrin 12 12
Glukóza 2
Železné piliny musí být proti korozi potaženy vrstvou oleje nebo vaseliny. Na 100g jemných železných pilin se přidá 8g roztavené vaseliny a piliny se při 80st. promíchávají. Místo pilin je vhodnější použít jemné železné třísky.
Prskavky zná asi každý(pokud není Marťan), takže jsme rádi, že nemusíme nic vysvětlovat.
I když….kdo ví? Radši napíšeme o co jde: V podstatě jde o vytvoření efektu odprskávajících jisker. Slož je nanesena na tenkém drátu nebo špejli. Někdy se také plní do tenkých papírových válečků. Po zapálení (které trvá dost dlouho,protože směs potřebuje pro iniciaci vysokou teplotu) začne směs,,prskat jiskry´´.
Postup:
A, Jednotlivé složky jemně rozetřeme a dobře promícháme. Špatně promíchaná směs se nezapálí, ale bude pouze dýmit(a to určitě nechceme). Všechny směsi obsahují dextrin, který způsobuje slepení kompozice a zabraňuje jejímu odrolení z drátu. Místo dextrinu lze použít kostní klih, nebo tapetářské lepidlo(obsahuje karboxymethylcelulosu).
B, Dobře promíchanou slož nasypeme do nádobky a po kapkách přidáváváme vodu, tyčinkou mícháme do vzniku husté a polotekuté kaše.
C, Do takto vzniklé kaše namáčíme nastříhané ocelové drátky. Necháme chvíli zaschnout a namáčíme znovu. Namáčení opakujeme celkem 3 až 6-krát, podle viskozity kaše a požadované tloušťky vrstvy na drátu.
D, Prskavky sušíme zavěšené ve vzduchu při teplotě 15-40st. nad topením apod
Pozn: Nejhezčí prskavky lze sice připravit jen za použití chlorečnanu nebo chloristanu, ale kompozice obsahující dusičnany jsou také hodně hezké, takže nemusíte používat drahé chemikálie. Pro začátečníky doporučujeme kompozice SB-01, SB-02, GS-01. Hliník používejte buď ve formě prachu nebo jemné krupice.
Prskavkové kompozice:
ES-01 SB-01 AS-01 SX-34 RS-08 AS-02 SB-02
Dusičnan draselný 63% 44%
Chloristan draselný 40% 60% 50%
Chlorečnan barnatý 37%
Dusičnan strontnatý 86%
Síra 13% 12%
Dřevěné uhlí 14% 25%
Titan, fine flake 40%
Hliník, fine flake 10% 30% 56% 35% 19%
Propyl guar 2%
Šelak 7% 14%
Dextrin 18% +5 10% 15% +5
Sněžné prskavky:
Nejhezčí prskavky, jaké lze vůbec připravit jsou tzv.Snowball(sněžné) .Všechny složky se velmi jemně rozemelou, přidá se malé množství vody a směs se znovu roztírá. Poté se přidá více vody do vzniku kaše, do které se namáčí železný drát. Po vytažení se 2 hodiny suší, načež se znovu ponoří do směsi. Po usušení hoří brilantně bílým plamenem za vzniku nádherných jisker.
Snowball sparklers
Dusičnan draselný 39%
Dusičnan barnatý 18%
Síra 9,5%
Dřevěné uhlí 9,5%
Sulfid antimonitý 9,5%
Hliníkový prach 5,5%
Dextrin 9%
Jiné směsi, jež vytváří podobný efekt jako Snowballs:
Tato směs se připravuje rozmícháváním v acetonu nebo nitroředidle. Místo 4%šelaku lze použít 10% nitrocelulózového laku a kaši připravit promícháním s ředidlem. Sušení je mnohem rychlejší(2-4 hodiny).
Velmi hezké jsou také prskavky vytvářející zlaté jiskry :
Zlaté prskavky obsahující železné piliny
GS-01 GS-02
Dusičnan barnatý 52 50
Hliník -prach 7,5 7,5
Železo -jemné piliny 25 27
Oxid manganičitý 3 1,5
Dextrin 12 12
Glukóza 2
Železné piliny musí být proti korozi potaženy vrstvou oleje nebo vaseliny. Na 100g jemných železných pilin se přidá 8g roztavené vaseliny a piliny se při 80st. promíchávají. Místo pilin je vhodnější použít jemné železné třísky.
Subscribe to:
Posts (Atom)
